Státní závěrečná zkouška

Termíny státní závěrečné zkoušky

 

Termín pro přihlašování k SZZK v SIS Termín pro odevzdání diplomových prací Kontrola plnění studijních povinností před SZZK Obhajoby diplomových prací Ústní část SZZK
9. 12. 2016 4. 1. 2017 (do 16:00, m. č. 414) 11. 1. 2017 30. 1. 2017 31. 1. a 1. 2. 2017
9. 5. 2017 10. 5. 2017 (do 16:00, m. č. 414) 31. 5. 2017 19. 6. 2017 20. a 21. 6. 2017
13. 7. 2017 9. 8. 2017 (do 16:00, m. č. 414) 23. 8. 2017 11. 9. 2017 12. a 13. 9. 2017

Přihlášení

 

Ke státní závěrečné zkoušce (SZZK) se studenti hlásí se prostřednictvím studijního informačního systému (SIS), kde se zapisují ke konkrétním státnicovým předmětům (návod lze dohledat zde). Aby SIS umožnil toto přihlášení, je třeba si v něm předtím v určitém předstihu provést kontrolu plnění svého studijního plánu.

Elektronické přihlašování v SIS je povinné pro všechny studenty s výjimkou těchto případů:
1) Studenti, kteří mají v době přihlášení k SZK své studium přerušeno.
2) Studenti, jimž byla schválena žádost o posunutí lhůty pro kontrolu splnění studijních povinností před státní závěrečnou zkouškou.
3) Studenti, kteří nemají nahraný elektronický studijní plán

V těchto případech je nutné dodat na studijní oddělení papírovou přihlášku ve stanoveném termínu (podrobnosti zde).

Pořadí částí státní zkoušky

 

U navazujícího magisterského oboru Český jazyk a literatura a Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy lze jednotlivé části SZZK absolvovat odděleně (student se v SIS přihlásí pouze k té části SZZK, kterou má v úmyslu v daném termínu vykonat). U oboru Komparatistika a pětiletých magisterských oborů Český jazyk a literatura a Komparatistika je povinně první částí SZZK obhajoba diplomové práce, avšak student si může prostřednictvím žádosti požádat o změnu pořadí SZZK a diplomovou práci tak obhajovat až po složení ostatních částí SZZK.

V den konání ústní části SZZK je třeba komisi odevzdat seznam prostudované odborné četby, abecedně řazený a strukturovaný podle oblastí. Seznam je nutné (v případě jazykové části SZZK vhodné) předem konzultovat se zkoušejícími (u literární části s garantem pro literaturu). Toto opatření je závazné pro studenty oborů Český jazyk a literatura a Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy, ne pro obor Komparatistika.

Průběh státní závěrečné zkoušky

 

Charakteristika SZZK u oborů Český jazyk a literatura
a Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy

Náplní státní závěrečné zkoušky za oblast české literatury je celý literárněhistorický vývoj české literatury a základy literární teorie a praktických literárněvědných disciplín (konkrétní části SZZK si lze dohledat v příslušném studijním plánu). Smyslem zkoušky je prokázat schopnost samostatného a odbornou četbou poučeného uvažování o literárních dějinách, jednotlivých dílech, autorských osobnostech i o teorii předmětu. Student by se zde měl předvést své schopnosti pojednat daný problém v širších souvislostech, s vědomím konceptuálních možností přístupu k diskutovanému tématu.

Předpokládá se i základní faktografická znalost dějin české literatury, schopnost samostatné orientace v nich a povědomí o elementárních historických a kulturních souvislostech. Závažné neznalosti v těchto oblastech mohou být důvodem hodnocení “neprospěl”.

Ústav nepoužívá systém losovaných otázek či předem stanovených tematických okruhů. V okamžiku sestavení a zveřejnění komisí (obvykle nejpozději 7-10 dnů před konáním SZZK na úvodní stránce tohto webu) kontaktují studenti toho ze zkoušejících, který je v konkrétní komisi určen jako garant pro literaturu. Ten na základě seznamu literatury, ale také se zohledněním šíře témat přednášených a diskutovaných v průběhu předchozích let studia, určí dva problémově koncipované okruhy otázek. Student má nárok promyslet si různé způsoby odpovědí v rámci domácí přípravy. Tímto způsobem je zamýšlen vytvořit ze SZZK prostor, který studentu umožní kvalitní přípravu, a zkoušejícímu pak otevře prostor pro hlubší zkoumání studentových znalostí a dovedností.

 

Charakteristika SZZK oboru Komparatistika

Náplní státní závěrečné zkoušky ze studijního oboru komparatistika jsou v rámci současné akreditace předměty „Světové literární a umělecké směry“ a „Literatura v kontextu humanitních studií“. V rámci jednoho předmětu může komise položit více výchozích otázek, které jsou vesměs směřovány k širším tematickým celkům, aby prokázali jako studentovy znalosti, tak i jeho schopnosti a dovednosti.

Cílem předmětu „Světové literární a umělecké směry“ je prokázat studentovu schopnost samostatně uvažovat na základě vlastní četby, sekundární literatury ke konkrétním textům i na základě obecných či teoretických předmětů v konceptech směrových typologií, vývojových tendencí charakterizujících určité období či dobových poetik, které překračují horizont jedné národní literatury či literatury obecně; student má být schopen na základě svých znalostí a dovedností vyložit procesy konstituování určitého vidění světa v dané literatuře či druhu umění, analyzovat totožnost i jinakost využívání výrazových (tvarových i stylových) prostředků (poetiky) i motivů a témat v rámci stanoveného uměleckého směru, ale i komparovat vývojový potenciál jednotlivých směrů v rámci jejich lineárně-vývojové osy.

Cílem předmětu „Literatura v kontextu humanitních studií“ je, aby student prokázal své znalosti a dovednosti v teoretickém rámci, v němž myšlení o literatuře svou metodologií či kladením určitého typu otázek a jejich řešením přesahuje do obecné sféry humanitních studií, a to především filozofie, estetiky, kulturologie, antropologie, sémiotiky apod. Tento předmět má prokázat studentovu schopnost uvažovat o předmětu svého bádání v metodologických souvislostech, s teoretickým vybavením, které vychází ze znalosti historického i soudobého myšlení o literatuře.

Na zkoušku si student přináší seznam veškeré četby beletrie a odborné literatury; zpracování tohoto seznamu je ponecháno na volbě studenta, doporučuje se rozčlenění na základní období literární historie a v nich uspořádání chronologické; způsob uvádění údajů může vypovídat o schopnostech studenta (cení se, pokud jsou uváděna čísla a místa vydání, nakladatel – tyto údaje jsou povinné pro všechny studenty tam, kde se jedná o výbor či o překlad, kdy v českém kontextu existuje několik zásadně odlišných překladů). Zkoušející mu dávají otázky na základě tohoto seznamu četby. Smyslem zkoušky je prokázat schopnost samostatného a odbornou četbou poučeného uvažování o literatuře ve vývojovém, typologizujícím i interpretačním ohledu, a to včetně teorie předmětu. Student má při SZZk předvést své schopnosti pojednat daný problém v širších souvislostech, s vědomím konceptuálních možností přístupu k diskutovanému tématu. Předpokládá se i základní faktografická znalost dějin literatury, schopnost samostatné orientace v nich a povědomí o elementárních historických a kulturních souvislostech. Závažné neznalosti v těchto oblastech mohou být důvodem hodnocení “neprospěl”.

Ústav pro SZZK nepoužívá systém losovaných otázek či předem stanovených tematických okruhů: v zásadě by měly studentovy znalosti a schopnosti zahrnovat veškerou problematiku, pokrytou předměty studijního plánu; konkrétní otázky pak plynou ze studentova směřování, které naznačuje svým seznamem četby, tématy ročníkových prací a případně i tématem diplomové práce.

SZZK má dvě části:
SZ1.  Obhajoba diplomové práce
SZ2.  a) Teorie literatury; b) Obecná komparatistika.

Druhá část SZZK se skládá ze dvou tematických okruhů. V tematickém okruhu Teorie literatury se využívá diplomové práce a zde přijatých teoretických či metodických perspektiv jako tematického východiska, na kterém se prověřují metodologické znalosti studentata a jeho schopnost systémové reflexe a to zejména:

  • Literárněvědná taxonomie, její úrovně a složky, její metodika, možnosti a hranice, problém taxonomické abstrakce
  • Současné literárněvědné a interpretační pozice, jejich vzájemný vztah, jejich předpoklady a důsledky
  • Teorie literatury a problém interdisciplinarity; vztah k filosofii, lingvistice, historii, psychologii apod.

V tematickém okruhu Obecná komparatistika se využívá magisterké diplomové práce jako tematického východiska a prověřuje širší znalosti studenta, a to zejména:

  • Tematicko-motivická transpozice jako teoretický problém a její podoby
  • Literárnost a oralita jako teoretický problém a její podoby
  • Problém epoch a historičnosti ve vztahu k fenoménu literárnosti
Úvod > Studium > Navazující magisterské studium > Státní závěrečná zkouška