Ve Vydavatelství FF UK vychází titul Sto písní o Marii. Toledský kodex Cantigas de Santa Maria krále Alfonse X. Učeného. Spis přeložil a komentáři a úvodními studiemi doprovodil Matouš Jaluška. Ukázky z knihy najdete zde.
Anotace: Cantigas de Santa Maria čili Písně o Panně Marii byly sepsány galicijsky na kastilském královském dvoře ve druhé polovině 13. století jako soubor vyprávění o zázracích vykonaných titulní světicí. Mezi sbírkami mariánských miráklů z oné doby jsou nejobsáhlejší a jedinečně působí i v jiných ohledech. Záznamy zázraků z celé Evropy a blízkého okolí jsou tu zhudebněny do podoby písní s refrénem a vloženy do úst krále Alfonse X., toužícího po tom, aby se stal trobadorem opěvujícím Matku Boží. Vedle soupisu příběhů, které se ve vrcholném a stárnoucím středověku vyprávěly latinsky i v různých národních jazycích (včetně češtiny), tak nabízejí rovněž vhled do jednoho velmi svérázného panovnického projektu. Překlad byl pořízen podle tzv. rukopisu To, který patrně zachycuje nejranější fázi Alfonsovy hagiografické aktivity. Král na začátku slibuje, že publiku předloží sto písní o Marii, nakonec však vypráví dál a dál – zázraků totiž neustále přibývá a světice je mocnější než všichni pořadatelé knih.
Ve Vydavatelství FF UK rovněž vychází Dva indické „cestopisy“, které edičně upravil a okomentoval doktorand ÚČLK Jiří Hubáček.
Anotace: Publikace přináší první úplnou edici dvou dosud prakticky nedostupných „fiktivních cestopisů“ Matěje Václava Krameria. Texty z let 1803-1804, v nichž autor seznamuje českého čtenáře počátku 19. století s reáliemi indického subkontinentu a Šrí Lanky a které jsou vůbec prvními česky psanými zprávami srovnatelného rozsahu o těchto zemích, představují zároveň významný reprezentativní vzorek česky psané osvícenské didaktické literatury a svědčí o autorově programové snaze po vzdělávání a aktivní osvětě – či přímo „osvěcování“ – venkovského čtenářstva. Vlastní text edice je doplněn podrobnými komentáři, jejichž úkolem je především identifikace četných indických reálií a také vysvětlení množství „aktuálních“ dobových narážek, s nimiž oba texty hojně operují; edice je též vybavena diferenčním slovníčkem, usnadňujícím četbu raně obrozenského textu. Závěrečná studie Jiřího Hubáčka mapuje obraz Indie v českojazyčné produkci konce 18. století, na jehož základě vymezuje význam a funkce obou předkládaných Krameriových textů a zasazuje je do kontextu dobového evropského myšlení o Indii.
