Doktorské studium

Seznam obhájených disertačních prací z oboru dějiny české literatury a teorie literatury (od roku 2006)

Seznam obhájených disertačních prací z oboru obecná a srovnávací literatura (komparatistika) (od roku 2006)

Doktorský / teoreticko-metodologický seminář

 

V akademickém roce 2021/2022 bude doktorský / teoreticko-metodologický seminář probíhat v úterý v čase 15:50–17:20 v m. č. 411 v hlavní budově FF UK. Povede jej doc. Daniel Vojtěch. Konkrétní termíny, v nichž bude seminář probíhat, budou v předstihu oznámeny e-mailem.

Obecné informace

 

Informace týkající se zápisu do studia, imatrikulací, zadávání tématu disertační práce do SIS, zkoušky z cizího jazyka a filozofie, vypracovávání a odevzdávání disertačních prací, promocí atd. naleznete na stránkách oddělení vědy FF UK (zde).

Informace ke studiu oborů ÚČLK

 

ÚČLK má akreditovány dva obory doktorského studia: Dějiny české literatury a teorie literatury a Obecná a srovnávací literatura (komparatistika). Organizace studia je velice podobná, respektuje spřízněnost, ale také jedinečnost obou oborů.

Průběh studia

 

RÁMCOVÝ STUDIJNÍ PLÁN OBORU

  • Studium obou oborů je koncipováno jako čtyřleté; realizuje se formou prezenční či kombinovanou. Studijní plán je rozčleněn do tří oblastí: (A) Povinnosti spojené s kontrolou práce na disertaci; (B) základní studijní povinnosti; (C) odborné vědecko-výzkumné či pedagogické aktivity. Jednotlivé studijní povinnosti (kontroly studia) pro všechny tři oblasti jsou uvedeny tučně. Není-li uvedeno jinak, skládají se formou zápočtu.
  • Studijní plán je navržen tak, aby student všechny své základní studijní povinnosti včetně SDZK splnil již ve 3. roce studia, a ve 4. roce studia se tak mohl plně věnovat psaní disertace.

A. DISERTACE

Postup práce na disertaci bude ve studentově ISP kontrolován pomocí následujících studijních povinností:

1) Doktorandský seminář I, II, III, IV atd.

  • Student je povinen se Doktorandského semináře účastnit po celou dobu svého studia.
  • Seminář v každém školním roce vede jeden stanovený vyučující (případně dvojice vyučujících). Na vystoupení svých doktorandů do semináře docházejí i školitelé, přizváni mohou být i další pedagogové ÚČLK. Seminář nabízí prostor pro kontrolu a ověřování postupu vlastní práce na disertaci, ale i prostor pro získání podnětů či korekci vlastních předpokladů a postupů. Základní náplní semináře je doktorandská prezentace postupu práce na disertaci, následovaná diskusí a připomínkami. Seminář je i prostorem kritické reflexe textů napsaných doktorandy. Zároveň slouží jako prostor sdílení zkušeností ze studijních cest a konferencí, sdílení podnětů z nově publikované literatury a případných akademických událostí v oboru. Doktorandské prezentace jsou založeny na následujících žánrech, které se odvíjejí od fáze studia:
    a) 1. ročník (opakovaně v ZS i LS): Prezentace rozvinutého konceptu disertace (způsob výměru a ohraničení materiálu, využitelné metodologie, charakter závěrů, jež mohou z navrhovaného postupu vyplynout);
    b) 2. ročník (jednorázově): Prezentace textu určeného k publikaci (studie; ve zdůvodněných případech i překlad, edice, rozsáhlá recenze do odborného časopisu či konferenční vystoupení) s prokázáním schopností okomentovat strategii a záměr textu a obhájit zvolenou metodologii, způsob argumentace i vyplývající závěry (s přihlédnutím k žánru a publikačnímu médiu).
    c) 2. ročník (jednorázově): Prezentace tezí disertační práce (předložený text, jeho ústní komentář a obhajoba).
    d) 3. ročník (jednorázově): Prezentace ucelené (relativně dokončené a uzavřené) kapitoly disertační práce. Text práce poskytnutý semináři v dostatečném časovém předstihu a následná debata nad otázkami, které vyvolává.
  • V případě výjezdu na stáž je student omluven z účasti, není však zbaven povinnosti vlastní prezentace.
  • Termín: Povinnost Doktorandský seminář I, II, III, IV atd. bude studentovi automaticky zapisována v každém roce studia.

2) Obhajoba tezí disertační práce

  • Teze zahrnují: tematické vymezení disertace (kritéria výběru a způsobu ohraničení i textového prezentování materiálu), hlavní kladené otázky, metodu, pojmy, rozvržení práce, používanou domácí a zahraniční odbornou literaturu, hypotézy, předpokládané závěry a časový harmonogram dalšího postupu.
    Rozpracované teze disertační práce mají ukázat, že student již splnil převážnou část úkolů v rámci přípravy disertační práce, a ověřit, zda bude schopen připravenou „synopsi“ disertace textově realizovat. Forma tezí může být strukturovaná do jednotlivých bodů, anebo mohou být teze rozpracovány ve formě souvislého textu. Rozsah předkládaných tezí: cca 8-15 normostran.
  • Termín: ve 2. roce studia.

B. ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ POVINNOSTI

Společný základ doktorského studia na FF

3) Cizí jazyk

  • Angličtina, němčina, francouzština.
  • Termín: 1.– 2. rok studia.

4) Teoreticko-metodologický seminář I–II: Metodologické aspekty současného literárněvědného myšlení.

  • Oborový teoreticko-metodologický seminář se zaměřuje na produktivní metodologické otázky soudobé literární teorie a historie. Je každoročně koncipován jako uspořádaná série přednášek pozvaných odborníků (z řad pracovníků ÚČLK, ale především externistů domácích i zahraničních); ti prezentují zvolené téma vlastního bádání, jež má potenciál přesahu směrem k obecným, univerzálně využitelným závěrům, jež z řešení tématu vyplývají. Přednáškový výklad následuje diskuse, moderovaná každoročně stanoveným vyučujícím semináře, do níž se zapojují i doktorandi. Součástí seminárních aktivit je obvykle i četba odborné literatury či beletrie, která je ke každému konkrétnímu tématu přednášejícím stanovena. Rozbor metodologických textů diskusní formou může být prohlouben i zadávanými responsemi (texty doktorandů, jež na zadanou četbu reagují). Seminář zahrnuje i diskusi nad teoreticko-metodologickými otázkami vyplývajícími z disertačních projektů, byť vzhledem k rozrůzněnosti témat nemůže pokrývat celé spektrum disertací.
  • Termín: 1. a 2. (v odůvodněných případech, např. z důvodu zahraniční stáže, i 3.) rok studia.

Oborový studijní program – individuální část

5) Individuální studijní povinnosti

  • Školitel stanovuje dle povahy tématu disertace další povinnosti v rozsahu minimálně jedné, maximálně dvou oborových atestací. Školitel tuto oborovou atestaci (příp. oborové atestace) stanovuje jako studijní povinnost na základě tématu disertace v rámci ISP, v němž bude specifikována atestace z konkrétního předmětu (ať už realizovaného na ÚČLK či na jiné katedře nebo ústavu, anebo z předmětu vymezeného pro dané disertační téma), složená dohodnutou formou (PP či ústní zkouška) u zvoleného vyučujícího. Cílem atestace je ověření prohloubených studentových znalostí v některé z oblastí související s tématem disertace (odborná specializace). Jako oborovou individuální atestaci lze stanovit i zkoušku pasivní znalosti z druhého jazyka, je-li to žádoucí vzhledem k tématu disertace.
  • Termín: 1.–3. rok studia

C. ODBORNÉ AKTIVITY

6) Zahraniční stáž

  • Zahraniční stáží se rozumí souvislý institucionalizovaný pobyt mimo území ČR v rozsahu minimálně 3 měsíců (ve zdůvodněných případech lze realizovat i jako několik krátkodobých pobytů, jejichž součet odpovídá délce 3 měsíců). Hostitelskou institucí je pedagogické nebo akademické pracoviště, jehož zaměstnanec souhlasí s rolí garanta tohoto pobytu; hostitelská instituce poskytne doktorandovi přístup do knihoven či archívů a doktorand má možnost během pobytu konzultovat postup a výsledky svého bádání s pracovníky dané hostitelské instituce. Před odjezdem předkládá doktorand svému školiteli plán pobytu, po návratu sepíše zprávu o zahraničním pobytu a jeho výsledcích, kterou poskytne školiteli a předsedovi oborové rady.
  • V případě závažných důvodů (péče o děti apod.) lze na základě žádosti schválené děkanem zahraniční stáž nahradit dvěma aktivitami z kategorie Dalších odborných aktivit (nad rámec stanovený v rámci standardního plnění kategorie Další odborné aktivity).

7) Další odborná aktivita: odborná publikace

  • Publikace studie, skici či rozsáhlé odborné recenze v minimálním rozsahu 10 NS v odborném časopise či sborníku nebo kolektivní monografii. Jako publikace se uznává i odborný překlad (v rozsahu min. 20 NS) či komentovaná edice (v rozsahu min. 30 NS).

8) Další odborná aktivita: aktivní účast na konferenci

  • Přednesení referátu na tuzemské nebo zahraniční konferenci či workshopu. Uznávají se konference a workshopy pořádané akademickými institucemi nebo odbornými organizacemi. Svoji účast doktorand dokládá vytištěným či na webu zveřejněným programem.

9) Další odborná aktivita: akademická výuka

  • Doktorand odučí jeden semestrový seminář (obvykle v rámci povinně volitelných předmětů bakalářského či navazujícího magisterského studia), který se tematicky váže na téma jeho disertace a studentům udělí stanovené atestace. Výuka zahrnuje i vypracování sylabu kurzu a další standardní výukové náležitosti.
    Student je povinen v rámci odborných aktivit vykonat zahraniční stáž a splnit minimálně dvě povinnosti v kategorii Dalších odborných aktivit (lze splnit i dvě aktivity v rámci téže kategorie).
  • Termíny nejsou stanoveny, rozvržení aktivit se ale plánuje v ISP na počátku studia, a podléhá tedy kontrole v rámci každoročního hodnocení. Splnění stanovených aktivit není podmínkou pro přihlášení k SDZK, je ale podmínkou pro konání obhajoby disertační práce.

Další odborné aktivity nad rámec výše vymezených povinností jsou vítány a mají-li vztah k tématu disertace, student je vykazuje v rámci pravidelného ročního hodnocení.

Další povinnosti

U všech doktorandů jsou požadovány pravidelné konzultace s vedoucím práce, spolupráce na výzkumných projektech realizovaných v rámci ústavu, na dílčích grantových úkolech apod. U doktorandů se předpokládá i schopnost navazovat a udržovat zahraniční kontakty a spolupodílet se na případných projektech zahraniční spolupráce (účast na přednáškách pozvaných zahraničních odborníků, organizační záležitosti s těmito aktivitami spojené.

Státní doktorská zkouška

 

  • Státní doktorskou zkoušku je student povinen složit do konce 3. roku studia.
  • U státní doktorské zkoušky se ověřují metodologické, konceptuální, terminologické i faktografické znalosti oboru jako celku a je prověřována připravenost doktoranda pro vědeckou práci v oboru zejména z hlediska poznatků, které dosud získal při přípravě doktorské práce, ale také se zřetelem na schopnost orientovat se v širší literárněvědné problematice.
  • K doktorské zkoušce předkládá doktorand relativně dokončenou část či části disertační práce (v rozsahu min. 80 NS); rozprava nad textem je součástí SDZK. Ke zkoušce předkládá také strukturovaný seznam přečtené odborné literatury. V návaznosti na téma disertace stanoví zkušební komise na návrh školitele minimálně 14 dnů před konáním zkoušky dva tematické okruhy (jeden z oblasti literární teorie, druhý z oblasti literární historie), které sdělí doktorandovi. Tyto dva tematické okruhy jsou jádrem SDZK; student má prokázat schopnost tyto okruhy – s akcentací na metodologickou stránku – vyložit a v následné diskusi prokázat zevrubnou orientaci v dané problematice, včetně schopnosti aplikovat odbornou literaturu k tématu a problematizovat jednotlivá pojetí či komentovat jednotlivé způsoby výkladu problematiky.

Manuál pro sestavení Individuálního studijního plánu v rámci doktorského studia programu Obecná a srovnávací literatura (komparatistika) a Dějiny české literatury a teorie literatury

 

Za včasné a správné sestavení ISP je zodpovědný student. Školitel na sebe bere spoluodpovědnost schválením ISP, ale neplní roli toho, kdo by sestavení urgoval či studentův polotovar dodělával.

Východiskem pro tvorbu ISP je Studijní plán programu, dostupný na https://www.ff.cuni.cz/studium/studijni-obory-plany/studijni-plany/ (je třeba zadat název konkrétního studijního programu a rok zahájení studia)

Většina položek studijního plánu je povinných, a objevují se tedy už v základní verzi ISP, kterou má doktorand v SISu přednastavenu na počátku vyplňování ISP. Doktorand tedy do ISP pouze doplňuje školní rok, v němž plánuje danou povinnost splnit, případně konkretizuje položku (specifikuje cizí jazyk apod.).

Přiřazení školního (akademického) roku, v němž doktorand plánuje danou atestaci splnit, je třeba dělat uvážlivě, protože jakékoli nesplnění stanoveného termínu se při každoročním hodnocení studenta chápe jako neplnění ISP a oborová rada může toto nesplnění vzít jako důvod k ukončení studia. Zároveň ale některé termíny jsou pevně stanoveny ve Studijním plánu programu jako mezní a nelze si je naplánovat na pozdější roky, než je uvedeno v ISP.

Povinné položky:

  1. Doktorandský seminář a Teoreticko-metodologický seminář I–II: V ISP jsou odděleny, v realizaci doktorandské výuky fungují na počátku studia jako propojené. Společné sezení, kombinující Doktorandský seminář a Teoreticko-metodologický seminář, se koná pravidelně v intervalu 1 x za 14 dnů pod vedením ústavem stanoveného vyučujícího (seminář se vyučuje pro oba studijní programy zároveň). Toto sezení kombinuje prezentování disertačních výstupů a jejich seminární diskusi v kolektivu doktorandů a metodologické přednášky či semináře. Teoreticko-metodologický seminář je povinně dvousemestrální, výrazně doporučujeme absolvovat jej již v prvním roce studia. Atestaci zapisuje vyučující semináře. Doktorandský seminář je v prvním roce studia vnořen do Teoreticko-metodologického semináře. Doktorand zde plní dílčí povinnost 1.2  Prezentace rozvinutého konceptu disertace. Od 2. roku do 4. ročníku studia navštěvuje doktorand i nadále Doktorandský seminář, v jejichž rámci realizuje další dílčí povinnosti: 1.3  Prezentace textu určeného k publikaci (2. ročník); 1.4  Prezentace tezí disertační práce (2. ročník) a 1.5  Prezentace ucelené (relativně dokončené a uzavřené) kapitoly disertační práce (3. ročník). Atestace z Doktorandského semináře nadále získává u konkrétního vyučujícího Doktorandského semináře v tom kterém akademickém roce.
  2. Povinnost 1.6 Obhajoba tezí disertační práce (2. ročník) se realizuje obhajobou před dvoučlennou komisí, v níž je školitel a další přizvaný odborník na dané téma.
  3. Cizí jazyk: Student si v ISP volí konkrétní jazyk a termín (nejpozději do konce 2. ročníku studia). Podmínky získání atestace stanoví Jazykové centrum, způsob osvojení si požadované úrovně jazyka je zcela na studentovi.
  4. Zahraniční stáž: Do ISP vzhledem k nárokům (minimálně 3 měsíce) a faktu, že financování stáže je třeba řešit individuálně, je třeba situovat uvážlivě. Je-li už v době tvorby ISP zjevné, že se doktorand rozhodne uplatnit argument závažných důvodů a stáž nahradit, je třeba v ISP rovnou naplánovat náhradu Zahraniční stáže dvěma aktivitami z kategorie Dalších odborných aktivit (nad rámec stanovený v rámci standardního plnění kategorie Další odborné aktivity).
  5. Další odborná aktivita I–II: Doktorand konkretizuje realizaci těchto aktivit, tedy zda je plánuje realizovat formou Odborná publikace, Aktivní účast na konferenci či Akademická výuka (opět i s konkrétními školními roky).
  6. Státní doktorská zkouška (do konce 3. ročníku studia; možnost přihlásit se k ní je podmíněna splněním všech ostatních povinných a povinně volitelných povinností, a její realizace zároveň předpokládá, že doktorand nabídne minimálně 50 stran souvislého nefinalizovaného textu disertace – nemusí jít nutně o celek jedné kapitoly).

Povinně volitelné položky:

  1. Individuální studijní povinnosti: Školitel stanovuje doktorandovi do ISP minimálně jednu, maximálně dvě atestace související s tématem disertace. Může jít o atestace z konkrétního předmětu, vyučovaného v rámci NMag. studia na ÚČLK či na jiné katedře nebo ústavu, anebo o specifické téma, které si doktorand osvojí formou samostudia. I ISP se uvede zvolený předmět či téma a stanovená forma atestace (PP či ústní zkouška) i konkrétní vyučující (nebo školitel).
Úvod > Studium > Doktorské studium