Doktorské studium

Seznam obhájených disertačních prací z oboru dějiny české literatury a teorie literatury (od roku 2006)

Seznam obhájených disertačních prací z oboru obecná a srovnávací literatura (komparatistika) (od roku 2006)

Seznam obhájených disertačních prací z oboru germanoslavistika (od roku 2023)

Doktorandský / teoreticko-metodologický seminář

 

V akademickém roce 2024/2025 bude doktorandský a teoreticko-metodologický seminář probíhat v úterý v čase 15:50–17:20 v hlavní budově FF UK. Povedou je doc. Michael Špirit (doktorandský seminář) a prof. Josef Vojvodík (teoreticko-metodologický seminář).

Termíny setkání v letním semestru 2024/2025 (místnost č. 409):

  • 25. 2. Prof. Vojvodík 
  • 11. 3. Doc. Špirit
  • 25. 3. Prof. Vojvodík
  • 8. 4.   Doc. Špirit
  • 22. 4. Prof. Vojvodík
  • 6. 5. Doc. Špirit

Obecné informace

 

Informace týkající se zápisu do studia, imatrikulací, zadávání tématu disertační práce do SIS, zkoušky z cizího jazyka a filozofie, vypracovávání a odevzdávání disertačních prací, promocí atd. naleznete na stránkách oddělení doktorského studia FF UK (zde).

Informace ke studiu oborů ÚČLK

 

  • ÚČLK má akreditovány dva obory doktorského studia: Dějiny české literatury a teorie literatury a Obecná a srovnávací literatura (komparatistika). Organizace studia je velice podobná, respektuje spřízněnost, ale také jedinečnost obou oborů.
  • Průběh studia
  • RÁMCOVÝ STUDIJNÍ PLÁN OBORU
  • Studium obou oborů je koncipováno jako čtyřleté; realizuje se formou prezenční či kombinovanou. Studijní plán je rozčleněn do tří oblastí: (A) Povinnosti spojené s kontrolou práce na disertaci; (B) základní studijní povinnosti; (C) odborné vědecko-výzkumné či pedagogické aktivity. Jednotlivé studijní povinnosti (kontroly studia) pro všechny tři oblasti jsou uvedeny tučně. Není-li uvedeno jinak, skládají se formou zápočtu.
  • Studijní plán je navržen tak, aby student všechny své základní studijní povinnosti včetně SDZK splnil již ve 3. roce studia, a ve 4. roce studia se tak mohl plně věnovat psaní disertace.
  • A. DISERTACE
  • Postup práce na disertaci bude ve studentově ISP kontrolován pomocí následujících studijních povinností:
  • 1) Doktorandský seminář I, II, III, IV atd.
  • Student je povinen se Doktorandského semináře účastnit po celou dobu svého studia.
  • Seminář v každém školním roce vede jeden stanovený vyučující (případně dvojice vyučujících). Na vystoupení svých doktorandů do semináře docházejí i školitelé, přizváni mohou být i další pedagogové ÚČLK. Seminář nabízí prostor pro kontrolu a ověřování postupu vlastní práce na disertaci, ale i prostor pro získání podnětů či korekci vlastních předpokladů a postupů. Základní náplní semináře je doktorandská prezentace postupu práce na disertaci, následovaná diskusí a připomínkami. Seminář je i prostorem kritické reflexe textů napsaných doktorandy. Zároveň slouží jako prostor sdílení zkušeností ze studijních cest a konferencí, sdílení podnětů z nově publikované literatury a případných akademických událostí v oboru. Doktorandské prezentace jsou založeny na následujících žánrech, které se odvíjejí od fáze studia:
    a) 1. ročník (opakovaně v ZS i LS): Prezentace rozvinutého konceptu disertace (způsob výměru a ohraničení materiálu, využitelné metodologie, charakter závěrů, jež mohou z navrhovaného postupu vyplynout);
    b) 2. ročník (jednorázově): Prezentace textu určeného k publikaci (studie; ve zdůvodněných případech i překlad, edice, rozsáhlá recenze do odborného časopisu či konferenční vystoupení) s prokázáním schopností okomentovat strategii a záměr textu a obhájit zvolenou metodologii, způsob argumentace i vyplývající závěry (s přihlédnutím k žánru a publikačnímu médiu).
    c) 2. ročník (jednorázově): Prezentace tezí disertační práce (předložený text, jeho ústní komentář a obhajoba).
    d) 3. ročník (jednorázově): Prezentace ucelené (relativně dokončené a uzavřené) kapitoly disertační práce. Text práce poskytnutý semináři v dostatečném časovém předstihu a následná debata nad otázkami, které vyvolává.
  • V případě výjezdu na stáž je student omluven z účasti, není však zbaven povinnosti vlastní prezentace.
  • Termín: Povinnost Doktorandský seminář I, II, III, IV atd. bude studentovi automaticky zapisována v každém roce studia.
  • 2) Obhajoba tezí disertační práce
  • Teze zahrnují: tematické vymezení disertace (kritéria výběru a způsobu ohraničení i textového prezentování materiálu), hlavní kladené otázky, metodu, pojmy, rozvržení práce, používanou domácí a zahraniční odbornou literaturu, hypotézy, předpokládané závěry a časový harmonogram dalšího postupu.
    Rozpracované teze disertační práce mají ukázat, že student již splnil převážnou část úkolů v rámci přípravy disertační práce, a ověřit, zda bude schopen připravenou „synopsi“ disertace textově realizovat. Forma tezí může být strukturovaná do jednotlivých bodů, anebo mohou být teze rozpracovány ve formě souvislého textu. Rozsah předkládaných tezí: cca 8-15 normostran.
  • Termín: ve 2. roce studia.
  • B. ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ POVINNOSTI
  • Společný základ doktorského studia na FF
  • 3) Cizí jazyk
  • Angličtina, němčina, francouzština.
  • Termín: 1.– 2. rok studia.
  • 4) Teoreticko-metodologický seminář I–II: Metodologické aspekty současného literárněvědného myšlení.
  • Oborový teoreticko-metodologický seminář se zaměřuje na produktivní metodologické otázky soudobé literární teorie a historie. Je každoročně koncipován jako uspořádaná série přednášek pozvaných odborníků (z řad pracovníků ÚČLK, ale především externistů domácích i zahraničních); ti prezentují zvolené téma vlastního bádání, jež má potenciál přesahu směrem k obecným, univerzálně využitelným závěrům, jež z řešení tématu vyplývají. Přednáškový výklad následuje diskuse, moderovaná každoročně stanoveným vyučujícím semináře, do níž se zapojují i doktorandi. Součástí seminárních aktivit je obvykle i četba odborné literatury či beletrie, která je ke každému konkrétnímu tématu přednášejícím stanovena. Rozbor metodologických textů diskusní formou může být prohlouben i zadávanými responsemi (texty doktorandů, jež na zadanou četbu reagují). Seminář zahrnuje i diskusi nad teoreticko-metodologickými otázkami vyplývajícími z disertačních projektů, byť vzhledem k rozrůzněnosti témat nemůže pokrývat celé spektrum disertací.
  • Termín: 1. a 2. (v odůvodněných případech, např. z důvodu zahraniční stáže, i 3.) rok studia.
  • Oborový studijní program – individuální část
  • 5) Individuální studijní povinnosti
  • Školitel stanovuje dle povahy tématu disertace další povinnosti v rozsahu minimálně jedné, maximálně dvou oborových atestací. Školitel tuto oborovou atestaci (příp. oborové atestace) stanovuje jako studijní povinnost na základě tématu disertace v rámci ISP, v němž bude specifikována atestace z konkrétního předmětu (ať už realizovaného na ÚČLK či na jiné katedře nebo ústavu, anebo z předmětu vymezeného pro dané disertační téma), složená dohodnutou formou (PP či ústní zkouška) u zvoleného vyučujícího. Cílem atestace je ověření prohloubených studentových znalostí v některé z oblastí související s tématem disertace (odborná specializace). Jako oborovou individuální atestaci lze stanovit i zkoušku pasivní znalosti z druhého jazyka, je-li to žádoucí vzhledem k tématu disertace.
  • Termín: 1.–3. rok studia
  • C. ODBORNÉ AKTIVITY
  • 6) Zahraniční stáž
  • Zahraniční stáží se rozumí souvislý institucionalizovaný pobyt mimo území ČR v rozsahu minimálně 3 měsíců (ve zdůvodněných případech lze realizovat i jako několik krátkodobých pobytů, jejichž součet odpovídá délce 3 měsíců). Hostitelskou institucí je pedagogické nebo akademické pracoviště, jehož zaměstnanec souhlasí s rolí garanta tohoto pobytu; hostitelská instituce poskytne doktorandovi přístup do knihoven či archívů a doktorand má možnost během pobytu konzultovat postup a výsledky svého bádání s pracovníky dané hostitelské instituce. Před odjezdem předkládá doktorand svému školiteli plán pobytu, po návratu sepíše zprávu o zahraničním pobytu a jeho výsledcích, kterou poskytne školiteli a předsedovi oborové rady.
  • V případě závažných důvodů (péče o děti apod.) lze na základě žádosti schválené děkanem zahraniční stáž nahradit dvěma aktivitami z kategorie Dalších odborných aktivit (nad rámec stanovený v rámci standardního plnění kategorie Další odborné aktivity).
  • 7) Další odborná aktivita: odborná publikace
  • Publikace studie, skici či rozsáhlé odborné recenze v minimálním rozsahu 10 NS v odborném časopise či sborníku nebo kolektivní monografii. Jako publikace se uznává i odborný překlad (v rozsahu min. 20 NS) či komentovaná edice (v rozsahu min. 30 NS).
  • 8) Další odborná aktivita: aktivní účast na konferenci
  • Přednesení referátu na tuzemské nebo zahraniční konferenci či workshopu. Uznávají se konference a workshopy pořádané akademickými institucemi nebo odbornými organizacemi. Svoji účast doktorand dokládá vytištěným či na webu zveřejněným programem.
  • 9) Další odborná aktivita: akademická výuka
  • Doktorand odučí jeden semestrový seminář (obvykle v rámci povinně volitelných předmětů bakalářského či navazujícího magisterského studia), který se tematicky váže na téma jeho disertace a studentům udělí stanovené atestace. Výuka zahrnuje i vypracování sylabu kurzu a další standardní výukové náležitosti.
    Student je povinen v rámci odborných aktivit vykonat zahraniční stáž a splnit minimálně dvě povinnosti v kategorii Dalších odborných aktivit (lze splnit i dvě aktivity v rámci téže kategorie).
  • Termíny nejsou stanoveny, rozvržení aktivit se ale plánuje v ISP na počátku studia, a podléhá tedy kontrole v rámci každoročního hodnocení. Splnění stanovených aktivit není podmínkou pro přihlášení k SDZK, je ale podmínkou pro konání obhajoby disertační práce.
  • Další odborné aktivity nad rámec výše vymezených povinností jsou vítány a mají-li vztah k tématu disertace, student je vykazuje v rámci pravidelného ročního hodnocení.
  • Další povinnosti
  • U všech doktorandů jsou požadovány pravidelné konzultace s vedoucím práce, spolupráce na výzkumných projektech realizovaných v rámci ústavu, na dílčích grantových úkolech apod. U doktorandů se předpokládá i schopnost navazovat a udržovat zahraniční kontakty a spolupodílet se na případných projektech zahraniční spolupráce (účast na přednáškách pozvaných zahraničních odborníků, organizační záležitosti s těmito aktivitami spojené.
  • Státní doktorská zkouška
  • Státní doktorskou zkoušku je student povinen složit do konce 3. roku studia.
  • U státní doktorské zkoušky se ověřují metodologické, konceptuální, terminologické i faktografické znalosti oboru jako celku a je prověřována připravenost doktoranda pro vědeckou práci v oboru zejména z hlediska poznatků, které dosud získal při přípravě doktorské práce, ale také se zřetelem na schopnost orientovat se v širší literárněvědné problematice.
  • K doktorské zkoušce předkládá doktorand relativně dokončenou část či části disertační práce (v rozsahu min. 80 NS); rozprava nad textem je součástí SDZK. Ke zkoušce předkládá také strukturovaný seznam přečtené odborné literatury. V návaznosti na téma disertace stanoví zkušební komise na návrh školitele minimálně 14 dnů před konáním zkoušky dva tematické okruhy (jeden z oblasti literární teorie, druhý z oblasti literární historie), které sdělí doktorandovi. Tyto dva tematické okruhy jsou jádrem SDZK; student má prokázat schopnost tyto okruhy – s akcentací na metodologickou stránku – vyložit a v následné diskusi prokázat zevrubnou orientaci v dané problematice, včetně schopnosti aplikovat odbornou literaturu k tématu a problematizovat jednotlivá pojetí či komentovat jednotlivé způsoby výkladu problematiky.
  • Manuál pro sestavení Individuálního studijního plánu v rámci doktorského studia programu Obecná a srovnávací literatura (komparatistika) a Dějiny české literatury a teorie literatury
  • Za včasné a správné sestavení ISP je zodpovědný student. Školitel na sebe bere spoluodpovědnost schválením ISP, ale neplní roli toho, kdo by sestavení urgoval či studentův polotovar dodělával.
  • Východiskem pro tvorbu ISP je Studijní plán programu, dostupný na https://www.ff.cuni.cz/studium/studijni-obory-plany/studijni-plany/ (je třeba zadat název konkrétního studijního programu a rok zahájení studia)
  • Většina položek studijního plánu je povinných, a objevují se tedy už v základní verzi ISP, kterou má doktorand v SISu přednastavenu na počátku vyplňování ISP. Doktorand tedy do ISP pouze doplňuje školní rok, v němž plánuje danou povinnost splnit, případně konkretizuje položku (specifikuje cizí jazyk apod.).
  • Přiřazení školního (akademického) roku, v němž doktorand plánuje danou atestaci splnit, je třeba dělat uvážlivě, protože jakékoli nesplnění stanoveného termínu se při každoročním hodnocení studenta chápe jako neplnění ISP a oborová rada může toto nesplnění vzít jako důvod k ukončení studia. Zároveň ale některé termíny jsou pevně stanoveny ve Studijním plánu programu jako mezní a nelze si je naplánovat na pozdější roky, než je uvedeno v ISP.
  • Povinné položky:
  1. Doktorandský seminář a Teoreticko-metodologický seminář I–II: V ISP jsou odděleny, v realizaci doktorandské výuky fungují na počátku studia jako propojené. Společné sezení, kombinující Doktorandský seminář a Teoreticko-metodologický seminář, se koná pravidelně v intervalu 1 x za 14 dnů pod vedením ústavem stanoveného vyučujícího (seminář se vyučuje pro oba studijní programy zároveň). Toto sezení kombinuje prezentování disertačních výstupů a jejich seminární diskusi v kolektivu doktorandů a metodologické přednášky či semináře. Teoreticko-metodologický seminář je povinně dvousemestrální, výrazně doporučujeme absolvovat jej již v prvním roce studia. Atestaci zapisuje vyučující semináře. Doktorandský seminář je v prvním roce studia vnořen do Teoreticko-metodologického semináře. Doktorand zde plní dílčí povinnost 1.2  Prezentace rozvinutého konceptu disertace. Od 2. roku do 4. ročníku studia navštěvuje doktorand i nadále Doktorandský seminář, v jejichž rámci realizuje další dílčí povinnosti: 1.3  Prezentace textu určeného k publikaci (2. ročník); 1.4  Prezentace tezí disertační práce (2. ročník) a 1.5  Prezentace ucelené (relativně dokončené a uzavřené) kapitoly disertační práce (3. ročník). Atestace z Doktorandského semináře nadále získává u konkrétního vyučujícího Doktorandského semináře v tom kterém akademickém roce.
  2. Povinnost 1.6 Obhajoba tezí disertační práce (2. ročník) se realizuje obhajobou před dvoučlennou komisí, v níž je školitel a další přizvaný odborník na dané téma.
  3. Cizí jazyk: Student si v ISP volí konkrétní jazyk a termín (nejpozději do konce 2. ročníku studia). Podmínky získání atestace stanoví Jazykové centrum, způsob osvojení si požadované úrovně jazyka je zcela na studentovi.
  4. Zahraniční stáž: Do ISP vzhledem k nárokům (minimálně 3 měsíce) a faktu, že financování stáže je třeba řešit individuálně, je třeba situovat uvážlivě. Je-li už v době tvorby ISP zjevné, že se doktorand rozhodne uplatnit argument závažných důvodů a stáž nahradit, je třeba v ISP rovnou naplánovat náhradu Zahraniční stáže dvěma aktivitami z kategorie Dalších odborných aktivit (nad rámec stanovený v rámci standardního plnění kategorie Další odborné aktivity).
  5. Další odborná aktivita I–II: Doktorand konkretizuje realizaci těchto aktivit, tedy zda je plánuje realizovat formou Odborná publikace, Aktivní účast na konferenci či Akademická výuka (opět i s konkrétními školními roky).
  6. Státní doktorská zkouška (do konce 3. ročníku studia; možnost přihlásit se k ní je podmíněna splněním všech ostatních povinných a povinně volitelných povinností, a její realizace zároveň předpokládá, že doktorand nabídne minimálně 50 stran souvislého nefinalizovaného textu disertace – nemusí jít nutně o celek jedné kapitoly).
  • Povinně volitelné položky:
  1. Individuální studijní povinnosti: Školitel stanovuje doktorandovi do ISP minimálně jednu, maximálně dvě atestace související s tématem disertace. Může jít o atestace z konkrétního předmětu, vyučovaného v rámci NMag. studia na ÚČLK či na jiné katedře nebo ústavu, anebo o specifické téma, které si doktorand osvojí formou samostudia. I ISP se uvede zvolený předmět či téma a stanovená forma atestace (PP či ústní zkouška) i konkrétní vyučující (nebo školitel).
Úvod > Studium > Doktorské studium