prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. Ústav české literatury a komparatistiky Filozofická fakulta Univerzity Karlovy nám. Jana Palacha 2, Praha 1, 116 38 místnost č. 418 (4. patro) E-mail: josef.vojvodik@ff.cuni.cz Telefon: +420 221 619 253 Konzultační hodiny: najdete zde

Životopis

Odborný profil

Josef Vojvodík je český teoretik a historik umění, editor a překladatel. Zabývá se českou a světovou literaturou zejména 20. století, uměním baroka i vztahem mezi literaturou, výtvarným uměním a filozofií. Ve svých textech kombinuje znalosti z oblasti teorie a dějin umění, filozofie, mytologie, psychologie i klinické psychiatrie. Po emigraci v roce 1984 absolvoval Josef Vojvodík Studienkolleg při Johannes Gutenberg Universität v Mohuči (1985–1986) a poté v letech 1987–1989 studoval v Saarbrückenu a v Mnichově. Doktorát získal na Filozofické fakultě Ludwig-Maximilian Universität (1997) a do roku 2001 tam působil na Institutu slavistiky. Od roku 2002 je spojen především s Ústavem české literatury a komparatistiky FF UK v Praze, kde se roku 2005 habilitoval a v roce 2009 zde byl jmenován profesorem. Během pobytu v Německu spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa (1988–1993) a s kulturní redakcí Deutschlandfunk/Deutsche Welle (1990–1999). Svou první českou monografii věnoval postavě básníka Otokara Březiny (Od estetismu k eschatonu, 2004). V textu Imagines corporis (2006) studoval zobrazování těla v české moderně a avantgardě. Za knihu Povrch, skrytost, ambivalence (2008) o manýrismu, baroku a avantgardě obdržel cenu Magnesia Litera. Časopis A2 zařadil tuto knihu v roce 2020 do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce. Jako editor se podílel na vydání Hesláře české avantgardy (2011) nebo sborníku Osoba a existence (2009).  Zabývá se českým surrealismem, zejména dílem Toyen a Jindřicha Štyrského a uměním z přelomu 19. a 20. století.

Ukončené VŠ vzdělání a další kvalifikace

• 1987-1989 filozofická fakulta Universität des Saarlandes / Saarbrücken (obory: komparatistika, slavistika, dějiny umění)
• 1989-1993 studium téže kombinace na filozofické fakultě Ludwig-Maximilians Universität / München
• 1993-1997 doktorské studium na filozofické fakultě Ludwig-Maximilians München, doktorská disertace: Symbolismus im Spannungsfeld zwischen ästhetischer und eschatologischer Existenz. Motivische Semantik im lyrischen Werk von Otokar Březina (knižně 1998)

Habilitační/jmenovací řízení a udělení vědecké hodnosti

• Dr. phil., Ludwig-Maximilians Universität München, 1998
• doc., FF UK Praha, 2005
• prof., FF UK Praha, 2009

Praxe od ukončení VŠ studia

• 1996-2000 asistent na Institut für Slavische Philologie, Ludwig-Maximilians Universität München
• 2002–2005 odborný asistent Ústavu české literatury a literární vědy FF UK
• 2005-2009 docent (tamtéž), habilitační práce: Imagines corporis. Tělo v české moderně a Avantgardě (Host: Brno 2006)
• od září 2009 profesor pro teorii literatury na FF UK Praha

Granty, výzkumné záměry, aktuální vědecké projekty

• 2015 – 2017 Básnické dílo Jana Zahradníčka (GAČR)
• 2015 – 2017 Spolupráce na projektu Literary Theory between East and West: Transcultural and Transdisciplinary Movements from Russian Formalism to Cultural Studies (Projekt Universität Tübingen)
• NěProjekt IKKM: Internationales Kolleg für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie, Bauhaus Universität Weimar (vedoucí projektu: Prof. Dr. phil. Lorenz Engell, Bauhaus Universität Weimar, Prof. Dr. phil. Dieter Mersch, Zürcher Hochschule der Künste, Zürich).mecko-český projekt: Positionen und Perspektiven deutscher und tschechischer Medienphilosophie (Pozice a perspektivy německé a české filozofie médií).
• Projekt Kultura a totalita v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) – Literatura a umění v mezikulturních souvislostech (koordinátor Doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D.)
• Projekt Racionalita ve vědách o člověku v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na UK (PRVOUK) – (koordinátor Prof. Dr. Miroslav Petříček)

Členství v organizacích a jiné odborné aktivity

• člen Vědecké rady Filozofické fakulty UK
• člen redakce časopisu Slovo a smysl/Word and Sense (Časopis pro mezioborová bohemistická studia); zároveň jeden z jeho spoluzakladatelů
• člen oborové rady doktorského studia, studijních oborů Dějiny české literatury a teorie literatury a Obecná a srovnávací literatura (komparatistiky) v Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK

Publikační činnost

Monografie

• Poezie a skutečnost existence. Institut pro studium literatury: Praha 2018, 388 s. ISBN: 9788087899793 [s J. Wiendlem]
• Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století. Argo: Praha 2014. 371 s. [S kapitolou Marie Langerové]. ISBN: 978-80-257-1115-6
• Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda. Praha: Argo 2008. 400 s. ISBN: 978-80-257-0020-4
• Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Brno: Host – Teoretická knihovna [sv. 16], 2006. 463 s. ISBN: 80-7294-181-X
• Od estetismu k eschatonu. Modely světa a existence v lyrickém díle Otokara Březiny. Rekonstrukce symbolických paradigmat. Praha: Academia 2004. 380 s. ISBN: 80-200-1097-1
• Symbolismus im Spannungsfeld zwischen ästhetischer und eschatologischer Existenz: Motivische Semantik im lyrischen Werk von Otokar Březina. München: Sagner Verlag. 1998. 357 s.

Kolektivní monografie a edice

• Vojvodík, Josef – Wiendl, Jan (eds.): Čtení o Janu Zahradníčkovi z let 1930-1960. Institut pro studium literatury, Praha 2018. 578 s. ISBN: 978-80-87899-80-9
• Bílek, Petr A., Vojvodík, Josef, Wiendl, Jan (eds.): Glossary of Catchwords of the Czech Avant-Garde. Conceptions of Aesthetics and the Changing Faces of Art 1908-1958. Filozofická fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2011. 511 s. ISBN: 978-80-7308-374-8
• Vojvodík, Josef, Wiendl, Jan (eds.): Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908-1958. Filozofická fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2010. 477 s.
• Marie Langerová, Josef Vojvodík, Anja Tippnerová, Josef Hrdlička: Symboly obludností. Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy 40.-60. let. Praha: Malvern, 2009. 510 s.
• Vojvodík, Josef – Hrdlička, Josef (eds.): Osoba a existence. Z perspektivy fenomenologicko-antropologické psychiatrie (1930-1968). Host [Teoretická knihovna, sv. 25], 2009. 472 s.

Příspěvky v monografiích a sbornících

• Phenomenology in Czechoslovakia (Jan Patočka, Přemysl Blažíček). In: Michał Mrugalski , Schamma Schahadat, Irina Wutsdorff (eds.): Central and Eastern European Literary Theory and the West. De Gruyter: Berlin, Boston 2023, s. 323-339. ISBN: 9783110378726 (Hardcover);  9783110400304 (eBook)
• Hermeneutics in the Czech Context (F. X. Šalda, Vaclav Černy, and Dimitrij Tschižewskij [Dmytro Chyzhevsky]). In: Michał Mrugalski, Schamma Schahadat, Irina Wutsdorff (eds.): Central and Eastern European Literary Theory and the West. De Gruyter: Berlin, Boston 2023, s. 369-380. ISBN: 9783110378726 (Hardcover);  9783110400304 (eBook)
• Autopoiesis and “Pure Culture of Death Instinct”: Creativity as a Suicidal Project. In: Kolman, Vojtěch, Murár, Tomáš (eds.): Devouring One’s Own Tail. Autopoiesis in Perspective. Karolinum Press, Charles University: Prague 2022, s. 98-134. ISBN 978-80-246-5131-6, ISBN 978-80-246-5132-3 (pdf)
• Vůle k pravdě a vůle k sebeklamu v denících Karla Teigeho (1912-1925). In: Karel Teige. Deníky 1912-1925. Eds. Jan Wiendl, Tereza Sudzinová. Akropolis: Praha 2022, s. 1-29. ISBN: 978-80-7470-416-1 (Akropolis); 978-80-7671-037-5 (FF UK)
• ­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­Ein Bote, Übersetzer, Interpret? Emil Saudek und Otokar Březina: zwischen Übersetzung und Exegese. In: Merhautová, Lucie, Petrbok, Václav, Topor, Michal: Emil Saudek (1876–1941): Ein Übersetzer und Kulturvermittler zwischen Metropole und Provinz. Böhlau Verlag: Wien, Köln 2022, s. 148-179. ISBN: 978-3-412-52495-1
• “Time’s Seconds Prominent Arise / Trembling in the Façade”: A Look Back at Roman Architecture. “Il Gesù” by Milada Součková. In: Hrdlička, Josef, Machová Mariana (eds.): Things in Poems. From the Shield of Achilles to Hyperobjects. Karolinum Press, Charles University: Prague 2022, s. 161-194. ISBN: 9788024649399
• Otokar Březina, dnešek a my. In: Březina, Otokar: Básnické spisy. Host: Brno 2021, s. 251-294. ISBN 978-80-275-0829-7
• Vom Casus zur Causa mortalis: Zum Explosivpotential der »kleinen Formen«. (Ad causas Jiří Pištora, André Jolles und Eugen Gottlob Winkler). In: Gölz, Christine, Kliems, Alfrun, Krehl, Birgit (eds.): Haiku – Epigramm – Kurzgedicht. Kleine Formen in der Lyrik Mittel- und Osteuropas. Böhlau Verlag: Wien, Köln, Weimar 2021, s. 37-53. ISBN: 978-3-412-51185-2 (Print). 978-3-412-51348-1 (OpenAccess)
• „Nechejte přízraky, ať se vrátí“. Moderní spektrologie a její média. In: Richard Müller, Tomáš Chudý a kolektiv: Za obrysy média. Literatura a medialita. Karolinum – Ústav pro českou literaturu AV ČR: Praha 2020, s. 157-208. ISBN 978-80-246-4688-6
• „Vteřiny času vystoupí / zachvějí se v průčelí“: vzpomínka na římskou architekturu. „Il Gesù“ Milady Součkové. In: Josef Hrdlička, Martin Pšenička, Alena Snelling (eds.): Věci v básních. Od Achilleova štítu po hyperobjekty. Univerzita Karlova ‒ Karolinum: Praha 2020, s. 265‒294. ISBN 9788073089733
• Souběžnost protikladů. Maréesova obrazová mytologie a její interpreti Wölfflin, Rintelen a Worringer. In: Veronika Rollová, Cyril Říha (eds.): Umění a evoluce. Sborník pro Jindřicha Vybírala. UMPRUM: Praha 2020, s. 207-216. ISBN: 978-80-88308-14-0.
• Seeing, Hearing and Incarnating “Grim Reality” The Performative-Ethical Dimension of Voice and the Painter’s Gesture. In: Tomás Glanc, Zornitza Kazalarska, Alfrun Kliems (eds.):  Performance – Cinema – Sound. Perspectives and Retrospectives in Central and Eastern Europe. LIT Verlag: Berlin ‒ Wien ‒ Münster ‒ London ‒ Zürich 2019, s. 135-151. ISBN: 978-3-643-91081-3 
• „Slova se mi v ústech rozpadla jako trouchnivé houby“: Zrození estetických inovací z krize moderny (mezi hermeneutikou a fenomenologií). In: Vladimír Papoušek a kolektiv: Pokušení  neviditelného. Myšlení moderny. Praha: Akropolis 2019, s. 56–103.  ISBN 978-80-7470-263-1
• Dynamika exploze a umění uprostřed Evropy (1908-1928). In: Karel Srp (ed.): Rozlomená doba 1908–1928. Avantgardy ve střední Evropě. Arbor vitae – Muzeum umění Olomouc: Praha – Olomouc 2018, s. 22–31. ISBN: 978-80-88256-08-3
• Malá forma a její výbušný potenciál. „Lapkové“ Jiřího Pištory (1969). Česká literatura 66, 4, 2018, s. 504-526.
• Un rinoceronte trascinato per le strade di Praga.Sogni lucidi, sintomo schizofrenico e dislocazionenella „capitale del dolore“. Romània Orientale 31, 2018 [University Press, Sapienza – Università di Roma], s. 277-304. [s A. Cosentino]
• „Tělo…, jaký to terč pro šípy nejstrašlivějších muk“. Zahradníčkova báseň „Ó Šebestiáne“ jako průsečík jeho antropopoetiky a teopoetiky. Česká literatura, 66, 4, 2018, s. 813-839. [s J. Wiendlem]
• “Priests in prisons”: Religious Experience in Extreme Circumstances – the Theopoetics of Jan Zahradníček’s (1951–1960) Poems Written behind Bars. In: Danuta Sosnowska, Ewelina Drzewiecka (eds.): The Experience of Faith in Slavic Cultures and Literatures in the context of Postsecular Thought. Warsaw: Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 2018, s. 198-243. [s J. Wiendlem]
• »Das Verschwundene kehrt zurück«: Zur Ikonopathie der Trauer. In: Internationales Jahrbuch für Medienphilosophie 3, Vol. 3, 2017, [De Gruyter: Berlin, München, Boston, Mass.], s. 115-135. ISSN 2194-7554.
• Evropa „na jehlách těchto dní“. Literatura, výtvarné umění a filozofie. In: Vladimír Papoušek a kolektiv: Dějiny „nové“ moderny. Česká literatura v letech 1935-1947. 3. Věk horizontál. Academia Praha 2017, s. 93-128. ISBN 978-80-200-2736-8
• Experimenty se skutečností. Od surrealistických „zkoumání“ k hledání „bezmezně skutečného“. In: In: Vladimír Papoušek a kolektiv: Dějiny „nové“ moderny. Česká literatura v letech 1935-1947. 3. Věk horizontál. Academia Praha 2017, s. 291-322. ISBN 978-80-200-2736-8
• „Fading, fading…“: Ztráta, vzkříšení a dějiny umění jako palingeneze: K uměleckohistorickému myšlení Maxe Dvořáka na pozadí fenomenologie jeho doby. In: Kateřina Svatoňová, Kateřina Krtilová (eds.): Mizení. Fenomény, mediální praktiky a techniky na prahu zjevného. Karolinum: Praha 2017, s. 155-202. ISBN 978-80-246-3660-3
• Zrození moderny z ducha abstrakce; prolegomena k problému literárního a výtvarného expresionismu. In: Tomáš Kubíček, Jan Wiendl (eds.): „Vykoupení z mlh a chaosu…“. Brněnský expresionismus v poli meziválečné literatury. Moravská zemská knihovna: Brno 2017, s. 21-47.
• „Qui la finestra nonfinestra / lì la porta nonporta“. Le metamorfosi di spazio e temto nella poesia del carcere di Jan Zahradníček. In: Annalisa Cosentino – A. Tarantino (eds.): Luoghi strani. Dislocazioni e spostamenti dell‘ espressione e del significato nelle società illiberali nel Novecento. Numero monograficko di:  Romània orientale, 30, 2017, s. 234-259. ISSN 1121-4015 [s J. Wiendlem]
• Dwa akordy apokalipsy. La Saletta (La Salette) i Znamení moci (Znak mocy) Jana Zahradníčka [Two Chords of Apocalypse. La Saletta and The Sign of Power by Jan Zahradníček]. Tekstualia. Palimpsesty Literackie Artystyczne Naukowe, 4, (51), 2017, s. 267-295. ISSN 1734-6029 [s J. Wiendlem]
• „Konečně mám to slovo…“: efekt obscénnosti mezi excesem, pomstou a melancholií v literárním undergroundu padesátých let 20. století, In: Petr A. Bílek, Ladislav Nagy, David Skalický (eds.): „Vše rozpadá se, střed se zevnitř hroutí“. Lomy, vertikály, refrakce. (K 60. narozeninám Vladimíra Papouška). České Budějovice: Jihočeská univerzita 2017, s. 95-126. ISBN 978-80-7394-672-2
• Zemětřesení v textu a otřesení smyslu: literatura 19. století jako hermeneutický problém. Slovo a smysl 14, 27, 2017, s. 13-18. ISSN: 1214-7915
• La Grande Guerra e le (sue) immagini del lutto. In: Silvana Cirillo (ed).: La Grande Guerra nella letteratura e nelle arti. Bulzoni Editore: Roma 2016, s. 355-367. ISBN 978-88-6897-067-3. ISBN 978-88-6897-067-3.
• „Výkyv každodenní / z propasti do propasti“. Téma každodennosti a jeho transformace ve vězeňské lyrice Jana Zahradníčka. In Klimeš Ivan, Wiendl Jan (eds.). Kultura a totalita IV. Každodennost. Univerzita Karlova – Filozofická fakulta: Praha 2016, s. 250-276. [s J. Wiendlem]
• Zemětřesení v textu a otřesení smyslu: literatura 19. století jako hermeneutický problém [A Textual Earthquake and Meaning Shaken:19th-Century Literature as a Hermeneutic Problem]. Slovo a smysl 14, 27, 2017, s. 13-18. ISSN: 1214-7915
• „Revoluce v moderním umění“ z perspektivy (nejen) konzervativní estetiky. In Klimeš Ivan, Wiendl Jan (eds.). Kultura a totalita III. Revoluce. Univerzita Karlova – Filozofická fakulta: Praha 2015, s. 35-58.
• Skryj się, wojno! Historia jako agon: o obrazach i rysunkach Toyen z lat 1939-1945. In: Joanna Goszczyńska (ed.): Wojna – retoryka walki. Uniwersytet Warszawski: Warszawa 2015, s. 139-157.
• Schovej se, válko! Dějiny jako agonální hra: k obrazům a kresbám Toyen z let 1939‒1945. In: Wiendl Jan, Klimeš Ivan (eds.): Kultura a totalita II. Válka. Univerzita Karlova – Filozofická fakulta: Praha 2015, s. 43-72.
• Ve stínu „krize evropského lidstva“. Symptomy, diagnózy, terapie a katastrofy 1924-1934. In: Papoušek, Vladimír akolektiv (eds.): Dějiny nové moderny. Lomy vertikál. Česká literatura v letech 1924-1934. Praha: Academia 2014, s. 41-78.
• Pronásledování skryté skutečnosti: k performativní hermeneutice Jeana Starobinského. In: Jean Starobinski: Tři figury posedlosti. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum 2014, s. 107-133.
• Kultura a totalita: mezi utopií, terorem a fantaziemi sebezničení. In: Klimeš Ivan, Wiendl Jan, (eds.): Kultura a totalita. Národ. Univerzita Karlova – Filozofická fakulta: Praha 2013, s. 24-48.
• Siła dotyku – nowczesność anachronizmu. O filozofii sztuki Georges’a Didi-Hubermana. In: Paweł Brożiński, Małgorzata Jędrzejczyk (eds.): Obraz/Ciało. Bunkier Sztuki – Małopolski instytut kultury: Kraków 2013, s. 73-89.
•  „Naskýtá se nám podívaná na nesmírný rozvrat“: paradoxy moderny. In: Tomáš Kubíček, Jan Wiendl (eds.): Moderna – moderny. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2013, s. 163-169.
• Obrazové příběhy bez děje? Literární inspirace v Maxově díle. In: Aleš Filip, Roman Musil (eds.): Gabriel von Max (1840-1915). Praha: Arbor vitae 2011, s. 121-141.
•  „Možnosti plastické síly duše“. Maxova obrazová hermeneutika člověka rozpolceného století. In: Aleš Filip, Roman Musil (eds.): Gabriel von Max (1840-1915). Praha: Arbor vitae 2011, s. 210-247.
• Unheilige Visionen oder die Ästhetisierung des Religiösen. In: Althaus  Karin (ed.): Gabriel von Max. Malerstar, Darwinist, Spiritist. München: Hirmer Verlag  2010, s. 88-92.
•  „Ich bin tot“: Julia Capulet am Hochzeitsmorgen. Zur Ästhetik des Scheintodes. In: Althaus  Karin (ed.): Gabriel von Max. Malerstar, Darwinist, Spiritist. München: Hirmer Verlag  2010, s. 99-104.
• První dvacetiletí aneb fyziognomie moderny mezi tradicí, nevědomím a „přísnou vědou“, entuziasmem a uměním extrému. In: Vladimír Papoušek (ed.): Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha: Academia, 2010, s. 55-68.
• 1907 – V proudu tvořivého vývoje. In: Vladimír Papoušek (ed.): Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha: Academia, 2010, s. 109-125.
• 1910 – Mezi tradicí a novým viděním. In: Vladimír Papoušek (ed.): Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha: Academia, 2010, s. 159-174.
• 1913 – Znovu pojmenovat věci světa! In: Vladimír Papoušek (ed.): Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha: Academia, 2010, s. 212-232.
• 1918 – Od scénářů zániku do říše budoucnosti nového idealismu. In: Vladimír Papoušek (ed.): Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha: Academia, 2010, s. 299-317.
• „Písmo těla“: mezi nesmazatelnou stopou a jejím bělením. Němcová, Mácha, poetika krve a mystický eros. In: Taťána Petrasová, Pavla Machalíková (eds.): Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 29. ročníku sympozia k problematice 19. století. Praha: Academia 2010. s. 298-306.
• Člověk – duchovní osoba a její „rozvrhy světa“. Přínos a význam fenomenologicko-antropologické psychiatrie. In: Josef Vojvodík, Josef Hrdlička: Osoba a existence. Z perspektivy fenomenologicko-antropologické psychiatrie (1930-1968). Brno: Host [Teoretická knihovna, sv. 25] 2009, s. 412-457.
• Nejpodivnější věc světa: „Objet ambigu“ a estetika víceznačného v moderním umění. In Kateřina Pípová, Monika Mikolášková (eds.): Literatura mezi uměními. České Budějovice: Nakl. Tomáš Halama 2009, s. 37-53.
• Obraz české postavantgardy v antologii Utopien und Konflikte. In: Jiří Ševčík:  (A)symetrické historie – zamlčené rámce a vytěsněné problémy. Sborník k symposiu o antologiích českého a slovenského umění 2. poloviny 20. století. Praha: Vědecko-výzkumné pracoviště AVU 2008, s. 223-234.
• „Tragická tvůrčí dramatičnost“: Šaldovy „formule patosu“ a Diltheyova hermeneutika prožitku. In: Tomáš Kubíček, Jan Wiendl: „Na téma umění a život“. F. X. Šalda 1867–1937–2007. Brno: Host, 2007, s. 97-109.
• Umění jako „průnik k Bohu“ a moderní umělec jako světec, bojovník a martyr: mezi symbolistickou a kubistickou modernou (a jejími kulturně-filosofickými kontexty a estetickými pozicemi). In: Aleš Filip,  Roman Musil: Neklidem k Bohu. Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914. Praha: Arbor vitae, 2006, s. 157-191.
• Mezi mýtem matriarchátu a misogynstvím: Erben, Bachofen, Weininger, Deleuze. In: Petra Hanáková, Libuše Heczková, Eva Kalivodová: V bludném kruhu. Mateřství a vychovatelství jako paradox moderny. Praha: Sociologické nakladatelství 2006, s. 50-70.
•  „A v té chvíli já se zděsil co se to stalo s člověkem…“: Básník – „flaneur“ – svědek. Aktualizace pásmového typu básně v Zahradníčkově Znamení moci a v Havlíčkově Stalinské epoše. In: Tomáš Kubíček, Jan Wiendl: Víra a Výraz. Sborník z konference „… bývalo u mne zotvíráno…“ Východiska a perspektivy české křesťanské poezie a prózy 20. století. 1. vydání. Brno: Host, 2005, s. 106-118.
• Postavantgardní homo viator za hranicemi principu (socialistické) reality. In: Karel Srp (ed.): Adolf Hoffmeister (1902-1973). Praha: Gallery, 2004, s. 224-235.
• Zrození básníka Otokara Březiny z ducha hermetické gnóze a dekadentního estetismu. K poetickému modelu světa Březinových Tajemných dálek (1892-1895). In: Petr Holman: Otokar Březina 2003. Materiály ze sympozia konaného v Jaroměřicích nad Rokytnou 17. a 18. října 2003. Tišnov: Sursum, 2004, s. 9-29.
•  „… tisíci rukou bořiti, tisíci rukou stavěti“: Březinův sémantický model světa mezi konstrukcí a dekonstrukcí / dekonstrukcí a konstrukcí (1899-1910). In: Česká literatura na konci tisíciletí I. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2001, s. 271-279.
• Between the Cult of Art and the Myth of Life: The Creative Dialogue between Otokar Březina and František Bílek. In: Hana Larvová, Marie Halířová (ed.): František Bílek 1872-1941. Prague: Gallery of the City of Prague, 2000, s. 141-180.
• Mezi kultem umění a mýtem života: Tvůrčí dialog Františka Bílka a Otokara Březiny. In: Hana Larvová, Marie Halířová (ed.): František Bílek 1872-1941. Prague: Gallery of the City of Prague, 2000, s. 141-180.
• Proměny těla. K sémiotice tělesnosti v surrealistické lyrice Vítězslava Nezvala. In: Karel Srp, Lenka Bydžovská: Český surrealismus 1929-1953. Praha: Galerie hlavního města Prahy a Argo 1996, s. 170-199.
• Četba jako deformování a permanentní zraňování textu. Několik poznámek ke koncepci máchovského sborníku „Ani labuť ani Lůna“ (1936). In: Karel Srp, Lenka Bydžovská: Český surrealismus 1929-1953. Praha: Galerie hlavního města Prahy a Argo 1996, s. 220-235.
• Jindřich Štyrský – Der apokalyptische Visionär. In: Štyrský, Jindřich. Emilie kommt im Traum zu mir und andere erotische Prosa. [Doslov.] Frankfurt am Main: Neue Kritik, 1994, s. 103-123.
• Lyrika Václava Renče. In: Antonín Kratochvil (ed.): Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy. Mnichov-Praha: Česká expedice, 1993, s. 130-137.

Články v odborných periodicích

• Básník jako oběť, svědek i žalobce: Kontradějiny v básnické skladbě Ivana Diviše Moje oči musely vidět (1987–1989). Česká literatura 70, č. 1, 2022, s. 29–57. ISSN 0009-0468 (Print), ISSN 2571-094X (On-line).
• Anny E. Popp, Art Historian of the Vienna School: Disappeared and Forgotten? Slovo a smysl / Word & Sense 18, 2021, č. 38, s. 65-84. ISSN 1214-7915 (Print), ISSN 2336-6680 (Online).
• K Jednoduchým formám Andrého Jollese. Slovo a smysl 17, 2020, č. 33, s. 329-333. ISSN: 1214-7915 (Print). ISSN: 2336-6680 (Online)
• Smrt v Praze: schizofrenie a sebevražda v éře radostného budování socialismu a „normalizace“. In: Nodl, Martin; Wiendl, Jan (eds.): Ve stavu ochromení a útlumu. Sondy do období tzv. normalizace humanitních věd v Československu 1969–1989. Slovo a smysl 17, 2020, č. 35, [In a State of Paralysis and Decline. Studies on the Period of ‘Normalization’ in the Field of the Humanities in Czechoslovakia, 1969–1989; Speciální číslo], s. 27-41. ISSN 1214-7915 (Print), ISSN 2336-6680 (Online).
•  „Dějiny literatury skýtají výjimečnou ilustraci“: literatura, moderní svět a vědomí v knize Terezy Matějčkové. Filozofie dnes. Časopis pro současnou filosofii 12, 2020, č. 1, s. 50-92.
• Life in Amplitude: Pathos, Passion and Thinking on Art and Aesthetics in Occupied Prague (1939–1945). Slovo a smysl / Word ans Sense 16, č. 31, 2019, s. 147-173. ISSN 1214-7915
• Město jako „zázračný zápisník“: Římské procházky Milady Součkové. K estetice a poetice básnického obrazu. Slovo a smysl /Word and Sense 17, č. 32, 2019, s. 109–126. ISSN 1214-7915
• Johan Huizinga a obhajoba moderního evropanství. Slovo a smysl / Word and Sense 17, č. 32, 2019, s. 369–375. ISSN 1214-7915
•  »Das Verschwundene kehrt zurück«: Zur Ikonopathie der Trauer. In: Internationales Jahrbuch für Medienphilosophie, roč. 3, sv. 3, 2017, [De Gruyter: Berlin, München, Boston, Mass,] s. 115-135.
• „Qui la finestra nonfinestra / lì la porta nonporta“. Le metamorfosi di spazio e temto nella poesia del carcere di Jan Zahradníček. In: Annalisa Cosentino – A. Tarantino (eds.): Luoghi strani. Dislocazioni e spostamenti dell‘ espressione e del significato nelle società illiberali nel Novecento. Numero monograficko di:  Romània orientale, 30, 2017, s. 234-259. [s J. Wiendlem]
• Dwa akordy apokalipsy. La Saletta (La Salette) i Znamení moci (Znak mocy) Jana Zahradníčka. Tekstualia. Palimpsesty Literackie Artystyczne Naukowe, 4, (51), 2017, s. 267-295. [s J. Wiendlem]
• Zemětřesení v textu a otřesení smyslu: literatura 19. století jako hermeneutický problém. Slovo a smysl 14, 27, 2017, s. 13-18.
•  „… s použitím  všech sprostých a obskurních slov“. Jana Krejcarovás Poetik des Obszönen zwischen Revolte und Melancholie. Slovo a smysl 15, 28, 2017, s. 25-31.
• A World of ‘Purely Artistic Conception’ and a ‘Universal Art of the Spirit’: Max Dvořák and Karel Teige Between Phenomenology and Surrealism. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia / Word & Sense. A Journal of Interdisciplinary Theory and Criticism in Czech Studies 24, 2015, s. 25-40.
• Metaxy pheromenon neboli v prostoru mezi… K současné filozofii médií a mediality. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia / Word & Sense. A Journal of Interdisciplinary Theory and Criticism in Czech Studies 11, 2014, s. 15-44.
• The Concept of Structure and the Work of Art in the Structuralist Art History of Hans Sedlmayr in Comparison with the Structural Aesthetics of Jan Mukařovský. Art In Translation, Volume 5, Number 3, 2013, s. 321-378.
• Otázka pro… Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 10, 2013, č. 19, s. 115-122.
• Vide de corps – tombeau vide. Die Kraft des Abwesenden: Das Kenotaph für Max Dvořák und die Dialektik des Visuellen von Georges Didi-Huberman. Umění / Art. Journal of the Institute for Art History of the Academy of Sciences of the Czech Republic 60, 3-4, 2012, s. 186-213.
• „Experimentierendes Abenteuer des Denkens“. Der tschechische Psychiater Svetozar Nevole und seine Experimente mit der Wirklichkeit. Die Welt der Slaven 56, 2011, s. 221-250.
• Anja Tippner. Die permanente Avantgarde Surrealismus in Prag. Stifter Jahrbuch. Neue Folge 25, 2011, s. 221-226.
• Metafyzická předchuť očištění já od světa: k fenomenologii obrazů světa v knize Josefa Hrdličky. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 7, 2010, č. 14, s. 187-214.
• Kontinuita, přivlastňování, opakování: český surrealismus jako permanentní avantgarda. Česká literatura 58, 2010, 3, s. 369-377.
• Siła dotyku – nowczesność anachronizmu. O filozofii sztuki Georges’a Didi-Hubermana. Teksty drugie, 2009, 5, s. 11-28.
• „Minulost umění“ – modernost surrealismu. K Teigově poválečné reflexi avantgardy. Česká literatura 56, 2008, 5, s. 673-676.
• „Tvar kruhu“ Citlivého města Daniely Hodrové. Česká literatura 56, 2008, 1, s. 108-118.
• Helena Lorenzová. Hra na krásný život. Estetika v českých zemích mezi lety 1760-1860. Umění 55, 2007, 3, s. 248-250.
• Świat strachu i strach przed światem w czeskim surrealizme lat trzydziestych i czterdziestych. Teksty Drugie. Dwumiesięcznik Instytutu Badań Literackich PAN, 108, 2007, 6,  s. 50-77.
• Několik poznámek ke studiu komparatistiky. Svět literatury. Časopis pro novodobé literatury, 16, 2006, 34, s. 98-101.
• Děsivý stav materie a nevolnost (ze) substance. Barthesova „četba“ Arcimbolda. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 2, 2005, 4, s. 116-144.
• Biedermeier v českých zemích. Kultura „svobodné družnosti“: fenomén „biedermeier“ a jeho aktuální recepce. Umění 53, 2005, 1,  s. 91-95.
•  „Huomo raro et singhulare“: Tvář – individualita – identita. Raffaelův Bindo Altoviti a jeho kopie v obrazové sbírce bruntálského zámku (příspěvek k hermeneutice portrétu). Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 1, 2004, 3, s. 33-87.
• Ľ avant-garde retrouvée? Poznámky k problematice recepce české avantgardy zjména v USA a v Německu a k několika jejím opomíjeným aspektům, především k Teigovi. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 1, 2004, 2, s. 229-241.
• Dějiny české literatury v němčině. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 1, 2004, 2, s. 324-326.
• Text jako obraz: pokus o rekonstrukci obrazů světa v Závadově básni Panychida. Česká literatura 52, 2004, 3, s. 355-384.
• Kosmos Anthropos aneb návrat (zapomenutého) těla. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 1, 2004, 1, s. 191-206.
• Jak rozumět rozumění? Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia 1, 2004, 1, s. 100-111.
• Otokar Březina v zrcadle svých dopisů. Otokar Březina, Korespondence. Sv. I. Sv. II. Česká literatura 52, 2004, 5, s. 686-697.
• Kritická historie literární hermeneutiky. Peter Szondi, Úvod do literární hermeneutiky. Česká literatura 52, 2004, 2, s. 272-280.
•  „Po oudu lámán oud…“ (Dvě představy fraktalizace těla: Mácha a Erben). Souvislosti 4, 2003, s. 188-201.
• Das Oneiroid als eine Erlebnismodaliät des Imaginären? Zur Problematik des Traumerlebens in Jindřich Štyrskýs „Sny“ (1925-1940). Anzeiger für Slawische Philologie 28-29, 2000-2001, s. 401-411.
• Oralizace a olfaktorizace oka. K psychologii čichového vnímání v díle Jindřicha Štyrského. Umění. Časopis Ústavu dějin umění AV ČR 48, 2000, 3, s. 136-151.
• Ruiny jako pokus o estetickou inscenaci vědomí přelomu epochy. Nástěnné malby Tanečního sálu na zámku v Bruntále (1899-1900). Umění 48, 2000, 4, s. 231-255.
• Jindřich Heisler. Z kasemat spánku. Umění 48, 2000, 6, s. 477-480.
• Koncepty idyly v díle Josefa Lady, jejich proměny a sémantika v kontextu české meziválečné avantgardy. Umění 47, 1999, 1-2, s. 80-108.
• »No Apocalypse, not now«. Symbolika a sémantika cyklu „Apokalypsa“ (1929) Jindřicha Štyrského. Umění 45, 1997, 3-4, s. 259-279.
• Pojetí struktury a uměleckého díla ve strukturální uměnovědě Hanse Sedlmayra ve srovnání se strukturální estetikou Jana Mukařovského. Umění 45, 1997, 1, s. 3-22.
• Mácha und Štyrský. Zur Problematik der ästhetischen Konkretisation der Poetik von K. H. Mácha im Werk von Jindřich Štyrský. Umění 43, 1995, 6, s. 514-550.

Hesla v lexikonu

• Josef. Blatný, Ivan: Das lyrische Werk. – Havlíček Borovský, Karel: Křest svatého Vladimíra. – Havlíček, Jaroslav: Neviditelný. – Hlaváček, Karel: Das lyrische Werk. – Holan, Vladimír: Das lyrische Werk. – Linhartová Věra: Prostor k rozlišení. – Linhartová Věra: Rozprava o zdiži. – Linhartová Věra: Dům daleko. – Mucha, Jiří: Studené slunce. –  Šrámek, Fráňa: Das lyrische Werk. – Toman, Karel: Das lyrische Werk. – Závada, Vilém: Das lyrische Werk. In Arnold, Heinz Ludwig. Kindlers Literaturlexikon. 3. vyd. Stuttgart: J.B.Metzler 2009.

Seznam vedených (obhájených) závěrečných prací