Marie Škarpová vystudovala český jazyk a literaturu a hudební výchovu na Masarykově univerzitě v Brně a katolickou teologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Svou disertační práci vydala v přepracované podobě pod názvem „Mezi Čechy, k pobožnému zpívání náchylnými“. Šteyerův Kancionál český, kanonizace hymnografické paměti a utváření katolické identity (Praha: FF UK, 2015). V letech 2006–2010 pracovala v oddělení literární historie Ústavu pro českou literaturu AV ČR, od roku 2006 vyučuje starší českou literaturu na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK (nejprve externě, od roku 2013 jako odborná asistentka), starší českou literaturu přednášela také na Masarykově univerzitě v Brně (2001–2006) a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (2011–2017). Badatelsky se zaměřuje na literaturu českých zemí 16.–18. století, zejména hagiografii a hymnografii, na středoevropskou kancionálovou tvorbu a na dějiny filologické a literárněhistorické paleobohemistiky. Věnuje se také ediční činnosti: s muzikologem Tomášem Slavickým a lingvistou Pavlem Koskem připravila kritickou edici barokního kancionálu Fridricha Bridela Jesličky. Staré nové písničky (Brno: Host – Masarykova univerzita, 2012), pod jejím vedením vytvořil studentský tým kritickou edici vzájemné odborné korespondence A. Škarky a D. Čyževského Příhodnější spojení není možné (Praha: Filosofia, 2024). Je členkou redakční rady e-fora Institutu pro studium literatury.
Ukončené VŠ vzdělání a další kvalifikace
Bc., teologie a spiritualita zasvěceného života, CMTF UP Olomouc, 2012
Mgr., český jazyk a literatura – hudební výchova, PdF MU Brno, 2000
Ph.D., FF MU Brno, 2006
doc., FF OU Ostrava, 2024
Praxe od ukončení VŠ studia
2013 – nyní: ÚČLK FF UK Praha
2011 – 2017: FF JU České Budějovice
2006 – 2010: ÚČL AV ČR Praha
2004 – 2006: FF MU Brno
Granty, výzkumné záměry
2007–2009: grant GAČR „Myšlení o literatuře: příspěvky k historii literárního dějepisectví, kritiky a polemiky v Čechách“ (členka řešitelského týmu)
2009: grant GAČR „Lexikon české literatury pro příští tisíciletí“ (členka řešitelského týmu)
2010–2012: grant GAČR „Jesličky, staré nové písničky (Fridrich Bridelius, 1658) – mezioborově koncipovaná kritická edice“ (členka řešitelského týmu)
2013: grant GA FFJU „Šteyerův kancionál a český hymnografický kánon 17. století“
2017–2019: grant GAČR „Bohemikální hagiografie o českých světcích od Tridentina do osvícenských reforem“ (řešitelka)
Publikační činnost
Monografie
„Mezi Čechy, k pobožnému zpívání náchylnými“. Šteyerův Kancionál český, kanonizace hymnografické paměti a utváření katolické identity. Praha, Filozofická fakulta UK 2015.
Studie
Palček as a Reforming Hero and Reformed Saint: Towards a Bohemian Reformation Hagiography, Terminus 27, 2025, 75, s. 231–249. https://doi.org/10.446/20843844TE25.013.21784
Vítězství poražených. Martyrologická interpretace popravených vůdců stavovského povstání v Koruně neuvadlé mučedlníkův Božích českých, Bohemica litteraria 28, 2025, č. 2, s. 90–109. https://doi.org/10.5817/BL2025-2-7
Czech Studies across the Iron Curtain: Dmitry Chyzhevsky’s Collaboration with Czechoslovak Scholars, Based on Their Correspondence, 1956–1977, Wiener Slawistischer Almanach 92, 2024, s. 219–247.
Universitas litterarum útočištěm bohemisty v době totalitních režimů. In: Marie Škarpová a kol. (eds.): Příhodnější spojení není možné. Vzájemná korespondence Antonína Škarky a Dmytra Cyževského (1939–1972). Praha: Filosofia 2024, s. 11–58.
Vznikání legendy na Valašsku ve 21. století? Vyprávění spojená s Dvorskou studánkou sv. Terezie z Lisieux v katastru obce Francova Lhota. In: Svatava Urbanová – Lumír Dokoupil – Jakub Ivánek – Pavel Pumpr (eds.): Valašsko – historie a kultura III. Duchovní život. Ostrava: Ostravská univerzita – Národní muzeum v přírodě 2024, s. 445–457.
The Case of Public Veneration of Sancta Maria de Victoria in Prague: an Episode of Czech History Condemned to Sink into Oblivion. In: Francesco Gui – Tomáš Parma – Andrea Trenta (eds.): La chiesa di Santa Maria della Vittoria a Roma. Una testimonianza fondamentale della storia europea. Vol. 2 Da Lepanto a Bílá Hora. Maria „potens in proelio“. Roma 2023, s. 84–99.
The Bohemian Broadside on St Ivan of 1688: The Exception That Proves the Rule? Bohemica litteraria 26, 2023, č. 1, s. 9–28.
„Budou Vám toho Michnu u nás závidět“ aneb Vznik české barokní knižnice v korespondenci Antonína Škarky a Dmitrije Čyževského. Kapitolka z dějin vědecké týmové práce realizované přes železnou oponu. Slovo a smysl 19, 2023, č. 41, s. 121–129.
Die Historia persecutionum ecclesiae Bohemicae im Zusammenhang des christlichen Martyriumdiskurses der Frühen Neuzeit. Entstehungskontext – Argumentation – Wirkung. In: Joachim Bahlcke – Jiří Just – Martin Rothkegel (eds.): Konfessionelle Geschichtsschreibung im Umfeld der Böhmischen Brüder (1500–1800). Traditionen – Akteure – Praktiken. Wiesbaden: Harrassowitz 2022, s. 507–534.
Teologie slávy v české hagiografii 17. století. Poznámka (nejen) k Balbínovu spisku Gloria Sanctissimi ducis et martyris Wenceslai (1669). In: Kateřina Boková-Valentová – Jiří M. Havlík – Karel Viták (eds.): BB400. Ó kráso Země české, vlastenče náš. Klatovy: Městská knihovna Klatovy 2021, s. 53–71; BB400_v1_202112.pdf (knih-kt.cz)
Jak číst barokní legendu? Svatováclavská legenda (1643–1644) Jiljího od sv. Jana Křtitele slovem i obrazem. Česká literatura 69, 2021, s. 197–235.
Benediktinský klášter sv. Jana pod Skalou a ivanské legendy jezuity Bridela. Malá sonda do praxí textové produkce 17. století. Slovo a smysl 18, 2021, č. 36, s. 13–42.
Důležitost perspektivy. Piesničky (1529) jako neúspěšný solitér i pozoruhodná součást středoevropských snah o reformu křesťanské hymnografie. Clavibus Unitis (Jan Kouba nonagenarius) 10, 2021, č. 4, s. 1–14.
České roráty. K dezideratům a výzvám českého literárního dějepisectví. Slovo a smysl 16, 2019, č. 32, s. 127–160.
Legenda jako ars compilandi. Opisování, dopisování a přepisování v Bridelově Slávě svatoprokopské. Česká literatura 67, 2019, s. 645–683.
Introduction. Patron Saints and Saintly Patronage as the Subject of Early Modern Studies. In: Marie Škarpová a kol.: Patron Saints and Saintly Patronage in Early Modern Central Europe. Praha: Vydavatelství FF UK 2019, s. 9–24.
Sláva české barokní hagiografie. Jezuité Jan Tanner a Felix Kadlinský jako hagiografové. In: G. Trand – S. M. Newerkla (eds.): Jezuitská kultura v českých zemích / Jesuitische Kultur in den böhmischen Ländern. Brno: Host, 2018, s. 83–117.
Roráte karlo-arnoštské. Kapitola z historie českých obrozenských mystifikací. Slovo a smysl 14, 2017, č. 28, s. 115–140.
Vydání českých rorátů Janem Hostivítem Pospíšilem. Drobnička k recepci staré české hymnografie. In Víno, ženy, zpěv. V(d)ěčné téma literárních dějin. Studie z literatury ad honorem Dalibor Tureček. Eds. Veronika Faktorová – Jana Pácalová – Zuzana Urválková. České Budějovice, Jihočeský univerzita 2017, s. 57–70.
Rozhovor a exemplum v jezuitském modu catechizandi. Několik poznámek ke Křesťanskému učení veršemi vyloženému Fridricha Bridela. In Gizela Gáfriková. Ed. Erika Brtáňová. Bratislava, Ústav slovenskej literatúry SAV 2017, s. 13–32.
Kirchenlieder als verborgene Kontroverstheologie? In Themes of Polemical Theology Across Early Modern Literary Genres, eds. Svorad Zavarský – Lucy R. Nicholas – Andrea Riedl. Newcastle upon Tyne, Cambridge Scholars Publishing 2016, s. 279–289.
Exulantský kancionál Václava Klejcha a utváření české kolektivní paměti, Česká literatura 62, 2015, s. 515–540.
Durchsetzung des Begriffs „Barock“ in die tschechische Literaturgeschichtsschreibung. Einige Thesen zu methologischen Inovationen des Begriffs „Barock“ in der tschechischen Literaturgeschichte. In Musikalische und literarische Kontexte des Barocks in Mitteleuropa / in der Slowakei. Ed. L. Kačic. Bratislava, Slavistický ústav Jána Stanislava SAV 2015, s. 15–26.
Rukopisný kancionál jako svébytné hymnografické médium 17. a 18. století. Několik předběžných poznámek, Acta Universitatis Carolinae, Philologica 3, Slavica Pragensia 42, 2014, s. 177–184.
Maria, mater et sponsa Christi – středověk v české hymnografii 17. století?, Slovo a smysl 11, 2014, č. 22, s. 67–85.
Mariánské motivy v českých vánočních písních 14.–17. století. In Salve Regina. Mariánská úcta ve středních Čechách, eds. Markéta Holubová – Marcela Suchomelová. Etnologický ústav AV ČR – Státní oblastní archiv Praha 2014, s. 27–41.
Concetto v české hymnografii 17. století? Hagiografické písňové texty A. Michny z Otradovic v kontextu dobové estetiky, in Hugolín Pavlovič a jeho dielo v dobovom literárnom a kultúrnom kontexte, ed. Gizela Gáfriková, Ústav slovenskej literatúry SAV, Bratislava 2013, s. 150–171.
Hymnograf A. Koniáš a písňový repertoár prvního vydání Citary Nového zákona (1727), in Krátké věčného spasení upamatování. K životu a době Antonína Koniáše, uspořádali a k vydání připravili Bobková-Valentová, Kateřina – Sládek, Miloš – Svatoš, Martin. Ústav pro českou literaturu AV ČR – Filosofický ústav AV ČR – Historický ústav AV ČR, Praha 2013, s. 92–102.
Kancionál Jesličky jako literární text a jeho podíl na utváření potridentské katolické zbožnosti. In: F. Bridelius: Jesličky, staré nové písničky. Eds. P. Kosek – T. Slavický – M. Škarpová. Host – Masarykova univerzita, Brno 2012, s. 130–192.
„Neue“ Lieder im Gesangbuch Jesličky (1658) von Fridrich Bridelius und ihre Textvorlagen, Hudební věda 49, 2012, s. 377–398.
A. Comenius, F. Bridelius und Konzepte der böhmischen hymnologischen Tradition in der Mitte des 17. Jahrhunderts. Musicologica Brunensia 47, 2012, 1, s. 43–64.
Katechismové písně a zpívané katechismy. Příspěvek jezuitů ke katolickému modu catechizandi přelomu 16. a 17. století. Folia Historica Bohemica 26, 2011, č. 1, s. 131–141; s T. Slavickým.
Hymnograf Fridrich Bridelius. Několik literárněhistorických poznámek k rozsahu pojmu. In Škarpová, M. – Kosek, P. – Slavický, T. – Bělohlávková, P. (eds.), Omnibus fiebat omnia. Kontexty života a díla Fridricha Bridelia SJ. Antiqua Cuthna 4, 2010, s. 16–23.
Barokologická bádání Stanislava Součka. In Janečková, M. – Alexová, J. – Pospíšilová, V. a kol., Slovesné baroko ve středoevropském prostoru, Praha 2010, s. 300–308.
Prolegomena zu einer neuen, noch nicht angefertigten Edition der Jesličky von F. Bridelius, in L. Kačic – S. Zavarský (eds.), Aurora Musas nutrit. Die Jesuiten und die Kultur Mitteleuropas im 16.–18. Jahrhundert, Bratislava, Slavistický ústav Jána Stanislava SAV – Teologická fakulta Trnavskej univerzity 2008, s. 291–301; s T. Slavickým.
Das Gesangbuch Newe und Alte Kirchenlieder (Prag 1655) und Bridelius ́ Jesličky (Praha 1658). In Hauck, R. – Fišer, Z. (eds.), Literatur und Übersetzung. Bohemistische Studien. Greifswald 2008, s. 41–48.
Co víme a nevíme o recepci Michnovy písně Nebeští kavalérové. SPFFBU 57, 2007, V 10, s. 77–90.
Jak vydávat českou raněnovověkou kancionálovou píseň? Česká literatura 55, 2007, s. 86–97.
Šteyerův Kancionál český jako součást rekatolizační cenzury. In Bartlová, M. – Šroněk, M. (eds.), Public Communication in European Reformation Artistic and other Media in Central Europe 1380–1620, Praha 2007, s. 309–322.
K česko-německým hymnografickým vztahům v Čechách poloviny 17. století. In Zachová, Alena – Poslední, Petr – Víška, Václav (edd.): Setkání s druhým. Gaudeamus: Hradec Králové 2006, s. 45–53.
K literárnímu životu v českých zemích 2. poloviny 17. století – strategie katolizace nekatolické hymnografie v Kancionálu českém M. V. Šteyera. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity V 8, 2005, s. 75–89.
Několik poznámek ke kontinuitě české protireformační hymnografie. In Kákošová, Zuzana (ed.): Slovenský literárny barok. Univerzita Komenského: Bratislava 2005, s. 197–220.
Edice
Jakobson, Roman: Česká středověká poezie (1934), Slovo a smysl 22, 2025, č. 46, s. 135–152.
Vzájemná korespondence Antonína Škarky a Dmitrije Čyževského z období 1. 2. 1965 – 21. 4. 1966, Slovo a smysl 19, 2022, č. 41, s. 130–150.
Fridrich Bridelius: Jesličky, staré nové písničky. Host – Masarykova univerzita, Brno 2012; s P. Koskem a T. Slavickým.
Sem, sem Děťátko – kritická edice barokní písně. Listy filologické 135, 2012, č. 1–2, s. 155–175; s P. Koskem a T. Slavickým.
Zdeněk a Drahomíra Kožmínovi: Zvětšeniny z Komenského. Modely a detaily. Brno, Host 2007; ediční příprava s J. Tlustým.
Redakční práce
Jiří Daňhelka: Textologie a starší česká literatura. Ed. Jakub Sichálek. Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2013.
Omnibus fiebat omnia. Kontexty života a díla Fridricha Bridelia SJ. Antiqua Cuthna 4, 2010; s P. Koskem, T. Slavickým a P. Bělohlávkovou.
Slovníková hesla
Viktorin Vrbenský, in L. Merhaut a kol., Lexikon české literatury 4/II, Academia, Praha 2008, s. 1503–1504.
Nálezové zprávy
Bridelova Vita Sancti Ivani a svatoivanský grafický jednolist. Zpráva téměř nálezová, Česká literatura 72, 2024, s. 335–350
Nálezová zpráva o dobovém německém překladu Slávy svatoprokopské F. Bridela, Česká literatura 63, 2016, s. 92–98.
Recenze
Lenka Řezníková: Historiam videre. Zrak, svědectví a zkušenost v dějepisectví Jednoty bratrské (1600–1660). Píše Marie Škarpová. E*forum, 8. 2025; Institut pro studium literatury
Petr Pavlas: Knize knih vstříc.Herbornský encyklopedismus a konstelace Komenský – Leibniz. Píše Marie Škarpová. E*forum, 2. 2025; Institut pro studium literatury
Jak seznámit zahraničí s českými kramářskými písněmi?, Slovo a smysl 21, 2024, č. 44, s. 195–200.
Marie-Élizabeth Ducreux: Kultura – zbožnost – politika. Proměny společnosti ve střední Evropě v 17. a 18. století. Píše Marie Škarpová. E*forum, 31. 1. 2024; Institut pro studium literatury (ipsl.cz)
Jana Grollová – Daniela Rywiková: Bekyně a kazatelé. Mezi mravním ideálem, homiletikou a pastorační praxí v českých zemích 14.–16. století. Píše Marie Škarpová. E*forum, 30. 3. 2023; Institut pro studium literatury (ipsl.cz)
Alain Corbin: Dějiny ticha. Od renesance do naší doby. Píše Marie Škarpová. E*forum, 5. 1. 2023; Institut pro studium literatury (ipsl.cz)
Lucie Storchová: Řád přírody, řád společnosti. Adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století. Píše Marie Škarpová. E*forum, 7. 7. 2022; Institut pro studium literatury (ipsl.cz)
Rozpaky nad edicí písňové části Jistebnického kancionálu. Slovo a smysl 18, 2021, č. 37, s. 159–164.
Lucie Storchová (ed.):Companion to Central and Eastern European Humanism. Sv. 2/I The Czech Lands, A–L. Píše Marie Škarpová. E*forum, 15. 9. 2021; www.ipsl.cz/index.php?id=1930&menu=&sub=&str=aktualita.php
Jan Hubecius / Bartoloměj Martinides: Dva humanistické popisy Prahy. Píše Marie Škarpová. E*forum, 17. 2. 2021; www.ipsl.cz/index.php?id=1837&menu=&sub=&str=aktualita.php
Christopher Boyd Brown:Zpívání evangelia. Luterské písně a úspěch reformace. Píše Marie Škarpová. E*forum, 17. 6. 2020; www.ipsl.cz/index.php?id=1725&menu=&sub=&str=aktualita.php
Jana Maroszová (ed.):Slunce spravedlnosti. Kázání Cyrila Rigy OP (21. prosince 1734) / Sonne der Gerechtigkeit. Eine Predigt von Cyrill Riga OP (21. Dezember 1734) Píše Marie Škarpová. E*forum, 19. 2. 2020; www.ipsl.cz/index.php?id=1676&menu=&sub=&str=aktualita.php
Adéla Šmilauerová: Bosí augustiniáni v Čechách jako objednavatelé uměleckých děl v 17. a 18. století(Píše Marie Škarpová. E*forum, 27. 11. 2019). In L. Merhaut – V. Petrbok (eds.): E*forum 2019. Fórum pro germano-bohemistiku / Germano-bohemistisches Forum. Praha, Institut pro studium literatury 2020, s. 118–121.
Písně moravských poutníků k všemocné Matce. Slovo a smysl 17, 2020, č. 34, s. 214–218.
Lucie Doležalová – Michal Dragoun (eds.): Kříž z Telče (1434–1504). Písař, sběratel a autor. Dějiny a současnost 42, 2020, č. 8, s. 46.
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? Česká literatura 68, 2020, s. 83–87.
Bohuslav Balbín: Rozmanitosti z historie Království českého (Píše Marie Škarpová. E*forum, 17. 10. 2018). In M. Topor – L. Merhaut (eds.): E*forum 2018. Fórum pro germano-bohemistiku / Germano-bohemistisches Forum. Praha, Institut pro studium literatury 2019, s. 107–110.
Dopisy dvou milenců. Milostná korespondence 12. století (Píše Marie Škarpová. E*forum, 28. 11. 2018). In M. Topor – L. Merhaut (eds.): E*forum 2018. Fórum pro germano-bohemistiku / Germano-bohemistisches Forum. Praha, Institut pro studium literatury 2019, s. 126–128. Dmytro Čyževskyj: K Labyrintu světa (Píše Marie Škarpová. E*forum, 30. 5. 2018). In M. Topor – L. Merhaut (eds.): E*forum 2018. Fórum pro germano-bohemistiku / Germano-bohemistisches Forum. Praha, Institut pro studium literatury 2019, s. 54–56.
Rozkoš z textu sester Šporkových. Slovo a smysl 15, 2018, č. 29, s. 229–234.
Slova od srdce. Česká literatura 66, 2018, s. 106–112.
Jana Maroszová: Vera mundi lumina. Výbor dominikánských barokních kázání (Píše Marie Škarpová 9. 8. 2017. In E. Jelínková – L. Merhaut (eds.): E*forum 2017. Fórum pro germano-bohemistiku / Germano-bohemistisches Forum. Praha, Institut pro studium literatury 2018, s. 83–85.
Znovu, leč dosti jinak o české literatuře raného novověku, Slovo a smysl 13, 2016, č. 25, s. 212–216.
Herbert L. Kessler: Ani Bůh ani člověk [sic!]. Slova, obrazy a středověká úzkost z výtvarného umění (Píše Marie Škarpová, 26. 10. 2016). In M. Špirit (ed.): Echa 2016. Fórum pro literární vědu. Praha, Institut pro studium literatury 2017, s. 78–81.
Pavel Zavadil: Čeští jezuité objevují Nový svět. Dopisy a zprávy o plavbách, cestách a živobytí z Ameriky, Filipín a Marián (1657–1741), (Píše Marie Škarpová, 4. 5. 2016). In M. Špirit (ed.): Echa 2016. Fórum pro literární vědu. Praha, Institut pro studium literatury 2017, s. 35–37.
A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (Píše Marie Škarpová, 12. 8. 2015). In E. Jelínková – M. Špirit (eds.): Echa 2015. Fórum pro literární vědu. Praha, Institut pro studium literatury 2016, s. 74–76.
„Žalmy svatého Davida velmi krásnou českou řečí v líbezné zpěvy uvedl“, Slovo a smysl 11, 2014, č. 22, s. 137–140.
Germania Bohemia litterata. Erudovaná sonda do česko-německých literárních vztahů 17.–19. století, Slovo a smysl 9, 2012, č. 18, s. 107–112; s V. Faktorovou.
Písně pobělohorských exulantů (1670-1750), Dějiny – teorie – kritika 2011, č. 1, s. 171–176.
Popularizační stati
(Nejen) klatovští jezuité jako hymnografové, in Václav Chroust – Karel Viták (eds.): Barokní jezuitské Klatovy 2023 a 2024, Klatovy, Městská knihovna Klatovy 2025, s. 197–214.
Píše Marie Škarpová. E*forum, 11. 5. 2022; Institut pro studium literatury (ipsl.cz)
Co se u nás zpívalo o Vánocích. Jesličky Fridricha Bridelia slaví jubileum. Katolický týdeník 19, 2008, č. 50, příl. Perspektivy č. 25, s. 4; s V. Frolcovou, T. Slavickým a P. Koskem.
Staré nové písničky aneb Poznámky k textovému repertoáru českých katolických pobělohorských zpěvníků (cyklus Duchovní píseň v českých zemích VII). Hudební rozhledy 60, 2007, č. 7, s. 48–49.
Rozhlasové pořady
Jesličky, Staré nové písničky. Znějící průvodce barokním vánočním kancionálem 1, 2, 3. Český rozhlas 3 – Vltava (premiéra prosinec a leden 2012, repríza prosinec a leden 2015)
Jiné
Aurora musas nutrit…, Hudební věda 45, 2008, s. 393–394; s V. Kapsou (zpráva o konferenci).
Milan Kopecký (14. 5. 1925 – 17. 9. 2006). Česká literatura 55, 2007, s. 133–136, s J. Sichálkem (nekrolog).
