Michal Topor

Mgr. Michal Topor, Ph.D.

Ústav české literatury a komparatistiky
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
nám. Jana Palacha 2, Praha 1, 116 38
místnost č. 413 (4. patro)

E-mail: michal.topor@ff.cuni.cz

Telefon: +420 221 619 247

Konzultační hodiny: najdete zde

Životopis

 

Odborný profil

Michal Topor vystudoval český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 2010 zde obhájil dizertační práci na téma Minima prosaika. Česká drobná próza v letech 1890–1900. V letech 2004–2010 působil v Ústavu pro českou literaturu, nejprve coby bibliograf, od r. 2008 jako člen oddělení dějin české literatury. Od r. 2010 je spolupracovníkem obecně prospěšné společnosti Institut pro studium literatury, od října 2017 je jejím ředitelem. V letech 2010–2017 byl výkonným redaktorem časopisu Slovo a smysl / Word & Sense; v letech 2018–2023 externě vyučoval v Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, od roku 2024 tu působí jako odborný asistent. Svou badatelskou a ediční činnost zaměřuje zejména k oblastem středoevropského literárního modernismu, česko-německých literárních vztahů a dějin literárního dějepisectví v českých zemích. Je autorem knihy Berlínské epizody. Příspěvek k dějinám filologie v Čechách a na Moravě (2015), spoluautorem monografií Arne Laurin (1889–1945). Portrét novináře (2019) a Nalezen v překladu. Emil Saudek (1876–1941), resp. Emil Saudek (1876–1941). Ein Übersetzer und Kulturvermittler zwischen Metropole und Provinz (obojí 2022), edičně vypravil například svazky Cizinci – či krajané? Reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka (2017), Arne Laurin: Dopisy. Praha: Institut pro studium literatury (2019) či Richard Messer. Cesta Evropou, mezi filologií a dějinami umění (2022).

Ukončené VŠ vzdělání a další kvalifikace

  • Mgr., FF UK (český jazyk a literatura), 2003
  • Ph.D., FF UK (dějiny české literatury), 2010

Praxe od ukončení VŠ studia

  • 2004–2008: bibliograf Střediska literárněvědných informací ÚČL AV ČR
  • 2008–2010: vědecký pracovník ÚČL AV ČR, oddělení dějin české literatury
  • 2010–2018: výkonný redaktor časopisu Slovo a smysl
  • od 2010 Institut pro studium literatury, o. p. s. (od října 2017 ředitel)
  • od 2018: ÚČLK FF UK (interně od února 2024)

Granty, výzkumné záměry, aktuální projekty

  • 2009: člen řešitelského týmu v grantového projektu Lexikon české literatury pro nové tisíciletí (GA 405/09/1106)
  • 2012–2014: řešitel GPP 406/12/P309 Berlínské epizody. Čeští filologové v Berlíně (1882–1914)
  • 2015–2017: řešitel GA 15-06065S Arne Laurin (1889–1945): Portrét novináře
  • 2018–2020: řešitel GA 18-01438S Richard Messer: cesta Evropou, mezi filologií a dějinami
  • umění 2018–2020: spoluřešitel GA 18-06264S Nalezen v překladu. Emil Saudek a židovsko-česko-německé interakce v „kreativním prostředí“ Vídně
  • 2021–2024: řešitel GA 21-00215S Robert Saudek. Trasy písma

Publikační činnost

 

Monografie

  • Berlínské epizody. Příspěvek k dějinám filologie v Čechách a na Moravě. 1878–1914. Praha: Institut pro studium literatury, 2015
  • Arne Laurin (1889–1945). Portrét novináře. Praha, Institut pro studium literatury 2019 (společně s Danielem Řehákem)
  • Nalezen v překladu. Emil Saudek (1876–1941). Praha: Institut pro studium literatury, 2022 (kolektivní monografie, eds. Lucie Merhautová a M. Topor)
  • Emil Saudek (1876–1941). Ein Übersetzer und Kulturvermittler zwischen Metropole und Provinz. Wien – Koln: Bohlau, 2022 (kolektivní monografie, eds. Lucie Merhautová, Václav Petrbok a L. Merhautová

Kapitoly v monografiích a další studie

  • Cestou Luisy Zikové. Slovo a smysl 2, 2005, č. 3, s. 177–196
  • Šaldův Zeyer: K jedné „vlnivé figuře“. In: Tomáš Kubíček – Luboš Merhaut – Jan Wiendl (eds.): F. X. Šalda 1867–1937–2007. Brno: Host, 2007, s. 252–267
  • Zeyerův „nejkrajnější východ“. In: Kateřina Bláhová – Václav Petrbok (eds.): Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století. Praha, Academia, 2008, s. 319–328
  • Julius Zeyer, archeolog. Mezi filologií a re/konstrukcí naděje. In: Jiří Kudrnáč – Luisa Nováková – Zuzana Urválková – Michal Fránek – Miroslava Novotná – Tereza Riedlbauchová (eds.): Julius Zeyer, lumírovský básník v duchovním dění Evropy. Brno: Host, 2009, s. 124–414
  • Jan Grmela (1895–1957): Leben zwischen Staatsdienst und Literatur. In: Jozo Džambo (ed.): Praha–Prag 1900–1945: Literaturstadt zweier Sprachen, vieler Mittler. Passau: Verlag Carl Stutz, 2010, s. 133–148
  • „Po provaze utkaném z vlastních nervů“ aneb Prozaické tělo šílencovo v literatuře konce 19. století. In: Taťána Petrasová – Hana Michalíková (eds.): Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2010, s. 308–316
  • Zkušenost vnějšku: nouze, volba (deníky). Svět literatury 20, 2010, č. 42, s. 125–130
  • Problém moře: k (italskému) údělu Karla Bačkovského (1878–1901). Střed 2, 2010, č. 1, s. 86–98
  • Alfred Fuchs: peripetie oddanosti (1910–1921). Slovo a smysl 8, 2011, č. 16, s. 121–135
  • Der Horizont von Pandoras Tempel: Zu Eisners Übersetzung von Goethes Pandora. In: Ines Koeltzsch – Michaela Kuklová – Michael Wögerbauer (eds.): Übersetzer zwischen den Kulturen. Der Prager Publizist Paul/Pavel Eisner. Köln – Weimar – Wien: Böhlau Verlag, 2011, s. 203–217
  • Ústí plamenného trestu. Dva příklady rozporu s estetikou úměrné odplaty. In: Lucie Peisertová – Václav Petrbok – Jan Randák (eds.): Zločin a trest v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2011, s. 351–358
  • 1896–1900: Moderne im Schatten der Väter, der Professoren und der „Nationalpflicht“? Versuch einer Re-/Konstruktion. Brücken 21, 2012, č. 1–2, s. 59–86
  • Leopardi v Čechách: pokus o re/konstrukci recepčních bodů a drah. In: Zdeněk Hojda – Marta Ottlová – Roman Prahl (eds.): Naše Itálie. Stará i mladá Itálie v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2012, s. 376–388
  • Česká recepce díla Samuela Lublinského. In: Tomáš Kubíček – Jan Wiendl (eds.): Moderna / moderny. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2013, s. 113–124
  • Filologové z Čech v Berlíně (1878–1886). Listy filologické 136, 2013, č. 3–4, s. 383–414
  • „Chci se podobati stromu, jehož kořeny tkvějí ve filologii a koruna chytá slunce a oblohu“. Arne Novák a reflexe pojmu filologie v bodě rozpaků. Slovo a smysl 11, 2014, č. 21, s. 128–140
  • Intelektuál (filolog-básník) „ve“ válce, příklad Otokar Fischer. In: Ivan Klimeš – Jan Wiendl (eds.): Kultura a totalita II. Válka. Praha: FF UK, 2014, s. 229–266
  • Machar a Jakubec. K jednomu propletenci literárního dějepisectví a politické práce. In: Helena Kokešová (ed.): Politici, umělci a vědci ve veřejném prostoru na přelomu 19. a 20. století. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2015, s. 59–78
  • Otokar Fischer a jeho dopisy „velectěné slečně“ (1907). (Rozmarně ironická varianta poučného cestopisu). In: Jiří Hrabal (ed.): Fenomén cestopisu v literatuře a umění střední Evropy. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015, s. 102–115
  • Fleischnerův „chrám práce“ jako příklad poválečného revolučního uvažování. In: Ivan Klimeš – Jan Wiendl (eds.): Kultura a totalita III. Revoluce. Praha: FF UK, 2015, s. 215–239
  • Alfred Klaar aneb průhledy do raných pater stavby a budovy „pražského Karpelesea“. In: Václav Petrbok – Taťána Petrasová – Pavla Machalíková (eds.): Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2016, s. 321–330
  • Alfred Klaar: berlínské reflexe rodných končin. Slovo a smysl 14, 2017, č. 27, s. 39–59
  • „Expresionismus kann man verschiedentlich deuten und erklären“: stopy pojmu „expresionismu“ (a českojazyčné brněnské literární scény) v deníku Prager Presse, léta 1921–1923. In: Tomáš Kubíček – Jan Wiendl (eds.): „Vykoupeni z mlh a chaosu…“ Brněnský expresionismus v poli meziválečné literatury. Brno: Moravská zemská knihovna, 2017, s. 179–202.
  • Zajíc, tygr a jiná zvěř. Nad jednou interpretací (lidských) dějin. In: Jiří Hrabal (ed.): Polidštěné zvíře. Kapitoly ke středoevropskému myšlení o literatuře. Olomouc: Vydavatelství FF UP, 2017, s. 31–46
  • „Laurinovi rozbiji držku, kdyby čert na koze jel“ aneb Hostovského „pseudologia fantastica“ čili exilový svár E. Hostovského a A. Laurina. In: Václav Vaněk – Jan Wiendl (eds.): Egon Hostovský. Literární dobrodružství českého židovského spisovatele ve 20. století. Praha: FF UK, 2018, s. 67–76
  • Böhmische Peripherien in der Publizistik Robert Müllers. Germanoslavica 29, 2018, č. 1, s. [50]–66
  • „Österreich ist nicht mehr“: Walter Tschuppik a (jeho) obrazy zániku (1918–1920). In: Literární archiv 50, 2018, s. 104–115
  • Emil Saudek neboli homo translatorus. Slovo a smysl 16, 2019, č. 31, s. 101–122
  • Richard Meszleny/Messer. Ein (fast) vergessener Interpret des Werks von R. M. Rilke. Germanoslavica 30, 2019, č. 2, s. 62–86
  • Wiener Verbindungen der Prager Presse im ersten Jahr ihres Bestehens (1921). Prolegomena zu weiteren möglichen Forschungen. Austriaca, 2019, č. 88–89, s. 116–148
  • Richard Messer, „přicestovalá osobnost“. K jedné habilitační zápletce. AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 59, 2019, č. 1, s. 33–51
  • „Da steht Präsident T. G. Masaryk“ neboli Richard Meszleny/Messer a jeho masarykovské reflexe. Slovo a smysl 16, 2019, č. 32, s. 19–31
  • Alfred Klaar oder Einblicke in die frühen Schichten des „Prager Karpeleseums“. Études Germaniques 75, 2020, č. 1, s. 77–87
  • Otokar Fischer in Berlin (1903/1904), přel. Ilka Giertz. In: Václav Petrbok, Alice Stašková a Štěpán Zbytovský (eds.): Otokar Fischer (1883–1938). Ein Prager Intellektueller zwischen Dichtung und Wissenschaft. Wien – Köln – Weimar: Böhlau Verlag, 2020, s. 65–95
  • Budapešťská rýha v dráze Richarda Messera (Meszlénye). Svět literatury 31, 2021, č. 63, s. 59–75
  • „Wenn wirklich etwas in mir gedieh, dann ist es an Ihrer Sonne gereift“. Robert Saudek und Fritz Mauthner. Der Versuch einer Re/Konstruktion ihrer Beziehung. In: Veronika Jičínská (ed.): Fritz Mauthner (1849–1923). Zwischen Sprachphilosophie und Literatur. Wien – Koln – Weimar: Bohlau Verlag, 2021, s. 171–195
  • Dis/kontinuitat einer polemischen Beziehung. Arnošt Kraus/ Paul Kisch, in: Helena Březinová, Steffen Höhne a Václav Petrbok (eds.): Arnošt Vilém Kraus (1859–1943). Wissenschaftler und Kulturpolitiker. Koln – Weimar – Wien: Bohlau Verlag, 2021, s. 71–88
  • Problém individuality ve studentských zápiscích Emila Saudka. In: Kateřina Piorecká, Eva Bendová a Martin Hrdina (eds.): Výpravy k já. Projevy individualismu v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2022, s. 34–42
  • Von Ruce zu Hande: Entstehung, Propagation und Rezeption + Erik A. Saudek – ein „vaterbegabter und erudierter“ Vermittler. In: Václav Petrbok, Lucie Merhautová a Michal Topor (eds.): Emil Saudek (1876–1941): Ein Ubersetzer und Kulturvermittler zwischen Metropole und Provinz. Wien – Koln: Bohlau, 2022, s. 180–212 + 305–321
  • Doslov, in Richard Messer. Cesta Evropou, mezi filologií a dějinami umění. ed. M. Topor. Praha: Institut pro studium literatury, 2022, s. 457–553
  • Robert Saudek a jeho Diplomati. Slovo a smysl 20, 2023, č. 42, s. 40–66
  • Robert Saudek v divadelních souvislostech. Divadelní revue 34, 2023, č. 1, s. 35–64

Edice

  • Jaroslav Seifert: Publicistika 1933–1938. Dubia. Společná prohlášení, ed. Michal Topor. Praha Akropolis (Dílo JS, sv. 13) 2011
  • Dušan Pala: Stromy a kamení, ed. Michal Topor, úvod napsal Vladimír Papoušek. Praha, Akropolis 2013
  • Čtení o Jaroslavu Vrchlickém. Básník ve sporech o životnost díla, ed. a úvod napsal Michal Topor. Praha, Institut pro studium literatury 2013
  • Tomáš Garrigue Masaryk: Z bojů o náboženství. Texty z let 1904–1906, ed. Michal Topor. Praha, Ústav T. G. Masaryka – Masarykův ústav 2014
  • Jaroslav Seifert: Publicistika 1938–1986. Dubia. Společná prohlášení, eds. Jiří Brabec a Michal Topor. Praha, Akropolis (Dílo JS, sv. 14) 2015
  • Svatopluk Čech: Výlety pana Broučka, ed. Michal Topor. Brno, Host – Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2016
  • Cizinci – či krajané? Reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka, předmluva a ed. Michal Topor. Brno, Moravská zemská knihovna 2017
  • Arne Laurin: Dopisy, ed. Michal Topor. Praha, Institut pro studium literatury 2019
  • Čtení o Otokaru Březinovi. Kritika a zjevení, eds. Josef Vojvodík a Michal Topor. Praha, Institut pro studium literatury 2019
  • Richard Messer. Cesta Evropou, mezi filologií a dějinami umění. Praha: Institut pro studium literatury, 2022
  • Čtení o Ivanu Olbrachtovi. Mezi estetikou a politikou transgrese. Ed. Michal Topor. Praha: Institut pro studium literatury, 2022

Seznam vedených (obhájených) závěrečných prací

 

Bakalářské práce
Libánská, Anežka 2021 O jednom „zvýšeném kamarádství“ aneb Vztah Ivana Olbrachta a Bedřicha Fučíka ve světle vzájemné korespondence
Petrželová, Anežka 2020 Erotika a sexualita v díle Franze Kafky
Friedlová, Maria 2020 Elsa Gollerová a Julius Zeyer: přátelství mezi překladatelkou a autorem
Kochová, Denisa 2019 Antická zrcadlení v rané tvorbě Otakara Theera
Úvod > Ústav > Lidé > Zaměstnanci > Michal Topor