O nás

Ústav české literatury a komparatistiky (ÚČLK)

ÚČLK je jedním z největších ústavů FF UK. Zajišťuje výuku bakalářského a magisterského studia oboru Český jazyk a literatura (jedno i dvouoborové studium, spolu s ÚČJTK), navazujících magisterských oborů Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy (jedno i dvouoborové studium, spolu s ÚČJTK) a Komparatistika (jednooborové studium) a výuku doktorského studia oborů Dějiny české literatury a teorie literatury a Obecná a srovnávací literatura (komparatistika). Ústav má akreditováno habilitační a profesorské řízení v oborech česká literatura a teorie literatury.

Z historie výuky dějin české literatury a teorie literatury na FF UK…

Historie ústavu – pod různými názvy a v různých typech sloučení či rozčlenění – je bohatá, různorodá i výlučná. Prvním profesorem české řeči a literatury na pražské filozofické fakultě byl již v roce 1793 jmenován František Martin Pelcl. Byl prvním nejenom v Praze; jeho přednáškami se počíná vysokoškolská výuka českého jazyka a literatury v Čechách vůbec. Od jeho doby se pak mezi docenty a profesory literatury na pražské fakultě vystřídala řada výjimečných vědeckých osobností. Mezníky v této řadě určitě představují J. P. Koubek, J. Vlček, J. Jakubec, A. Pražák, A. Škarka, J. B. Čapek, J. Mukařovský, F. Vodička, F. Svejkovský, J. Brabec, M. Procházka, J. Janáčková nebo M. Červenka. Komparatistická studia jsou spojena především s působením Václava Černého na FF UK; obor na počátku 90. let obnovili a znovu etablovali prof. Oldřich Král a prof. Vladimír Svatoň. Za poslední dvě století jen málo osobností české literatury zůstalo zcela bez kontaktů s pražskou fakultou. Lze tak snad bez přehánění říci, že dějiny výuky literatury na FF UK jsou do značné míry shodné s dějinami českého přemýšlení o literatuře.
Komparatistika je na pražské FF UK spojena především se jménem Václava Černého, jehož koncepce měla relativně blízko k myšlenkám jiného významného představitele srovnávacích studií, českého rodáka Reného Welleka. Katedra byla po roce 1948 zlikvidována a pouze na konci 60. let došlo k jejímu krátkodobému obnovení. Ve svobodných poměrech na počátku 90. let se o znovuzaložení oboru a zrod Centra komparatistiky zasadil sinolog prof. Oldřich Král ve spolupráci s hispanistkou prof. Annou Houskovou a rusistou prof. Vladimírem Svatoněm; na výuce se mj. systematicky podílel Černého přímý žák a přední český romanista prof. Jiří Pechar. Oproti dřívějším koncepcím komparatistiky jakožto duchovních dějin evropanství či jako soustavného zkoumání proměn fenoménu literárnosti v různorodých národních literaturách usilují nová srovnávací literárněvědná studia o větší metodologickou otevřenost ve smyslu intenzivnějšího teoretického propojení literárních, estetických a kulturních vazeb, o zkoumání fenoménu literatury v souvislostech dalších uměleckých druhů a médií v diachronní i synchronní perspektivě.
Postavení pražské fakulty v (prostorovém i časovém) centru českého duchovního světa přináší jejím studentům i pedagogům mnoho výhod. Kontakt s množstvím zdánlivě vzdálených oborů, možnost přímo vstřebávat nejrozmanitější podněty z evropského i mimoevropského prostoru, možnost nezprostředkovaně se dotknout stále živé tradice domácího myšlení. Jistě i proto obor český jazyk a literatura na FF UK vychoval nejen mnoho literárních odborníků, ale mezi jeho absolventy najdeme i politiky, diplomaty, publicisty nebo kulturně organizační pracovníky.
Bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvovala celá řada současných českých spisovatelů: prozaik, básník a filozof Michal Ajvaz (čeština a estetika), prozaička Alexandra Berková (čeština a výtvarná výchova), básník, prozaik a filozof Egon Bondy (filozofie a psychologie), autor řady pohádek a adaptací Václav Cibula (romanistika), básník a literární teoretik Miroslav Červenka (čeština a literární věda), básník a písničkář Jiří Dědeček (knihovnictví a vědecké informace), prozaik Jan Dvořák (čeština a historie), básnířka Sylva Fischerová (filozofie a klasická filologie), básnířka Viola Fischerová (čeština a polština), básník a diplomat Jiří Gruša (filozofie a historie), básník a autor knih pro děti Josef Hanzlík (psychologie), básník Zbyněk Hejda (filozofie a historie), prozaička a literární teoretička Daniela Hodrová (čeština a ruština, později i francouzština a srovnávací literatura), autorka literatury pro děti Eliška Horelová (psychologie a pedagogika), básník a publicista Jaromír Hořec (čeština a literární věda), básník a esejista Václav Jamek (francouzština, komparatistika a psychologie), básník a hudební teoretik Ivan Martin Jirous (dějiny umění), básnířka Věra Jirousová (dějiny umění), prozaička Eva Kantůrková (filozofie a historie), prozaik a dramatik Ivan Klíma (čeština a literární věda), prozaička Věra Linhartová (estetika), prozaička Jarmila Loukotková (estetika a francouzština), prozaik a básník Eduard Martin (divadelní věda a polština), prozaik Jiří Navrátil (čeština a ruština), prozaik a překladatel Radoslav Nenadál (angličtina a čeština), dramatik František Pavlíček (slovanské literatury a estetika), autor literatury pro děti a historik Tomáš Pěkný (čeština a historie), básník a literární teoretik Josef Peterka (čeština a filozofie), básník, prozaik a publicista Petr Placák (historie), básník a politolog Rio Preisner (germanistika a anglistika), prozaička Lenka Procházková (teorie kultury), básník a publicista Jiří Rulf (čeština a historie), autor próz pro mládež Vojtěch Steklač (filozofie a sociologie), prozaička Alžběta Šerberová (filozofie historie), prozaik Josef Škvorecký (angličtina a filozofie), prozaik Zdeněk Šmíd (čeština a historie), básník, textař a autor poezie pro děti Pavel Šrut (anglistika a hispanistika), básnířka Jana Štroblová (čeština a ruština), básník Miloslav Topinka (psychologie), prozaik a básník Jáchym Topol (etnologie), básník Jaromír Typlt (čeština a filozofie), prozaik Michal Viewegh (čeština a pedagogika), básník a esejista Jan Vladislav (srovnávací literatury), básník a textař Jan Vodňanský (filozofie a historie) či prozaik, dramatik a herec Ivan Vyskočil (pedagogika, psychologie a filozofie).
Bohemistiku na FF UK dále také po jistou dobu studovali básník Petr Borkovec (čeština a ruština), básník Eugen Brikcius (filozofie a sociologie), básník a literární kritik Antonín Brousek (čeština – ruština), prozaik Alexandr Kliment (filozofie a hudební věda), prozaik, dramatik a básník Pavel Kohout (srovnávací literatury, estetika a divadelní věda), prozaik Milan Kundera (literární věda a estetika) či básník a prozaik Vít Kremlička (čeština a komparatistika).

Hlavní oblasti výzkumu v ÚČLK

Ústav české literatury a komparatistiky se zabývá souvislým studiem dějin české literatury, teorie literatury a kultury, souvisejících aplikovaných disciplín a studiem problematiky obecné a srovnávací literatury − komparatistiky. Odborným zaměřením svých členů a spolupracovníků pokrývá všechny klíčové historické fáze vývoje české literatury od počátků do současnosti. Z hlediska metodologického vychází z pražské strukturální školy, podstatně ji však rozvíjí o poznatky sémiotiky, fenomenologie, hermeneutiky, recepční estetiky, nového historismu, gender studies či cultural studies. Ústav svou práci nezakládá na budování dominantní metodologie, ale preferuje různost a polyfonii přístupů. Klíčovými výzkumnými tématy, k nimž se většina členů ústavu – ať už skupinově, či individuálně – v současnosti soustřeďuje, jsou dějiny literatury a kultury starší a střední doby, 19. století, období literárního a kulturního fin de siècle, problematika umělecké avantgardy, problematika holocaustu z perspektivy literárních a kulturních studií, problematika pop-kultury, v neposlední řadě pak oblast teoretických otázek spojených s poetikou literárního díla, s naratologií a odbornými problémy vyvstávajícími ze setkávání filozofie a myšlení o literatuře.

Profilové projekty

Několik let se ÚČLK úspěšně spolupodílel na fakultním výzkumném záměru Základy moderního světa v zrcadle literatury a filosofie. Po pět let sám organizoval Centrum výzkumu české umělecké avantgardy (financované MŠMT ČR, hl. řešitel Petr A. Bílek), jehož hlavním výstupem se (spolu s řadou překladových knižních titulů a dalších odborných aktivit) stala dvojjazyčně vydaná monografie Heslář české avantgardy/A Glossary of Catchwords of the Czech Avant-Garde (UK FF – Togga, Praha 2011, Petr. A Bílek, Josef Vojvodík, Jan Wiendl eds.). ÚČLK inicioval rovněž vznik Centra pro studium holocaustu a židovské literatury (koordinátor prof. Jiří Holý), které posléze vstoupilo do užší kooperace s fakultním Centrem židovských studií. V rámci ÚČLK nalezlo zázemí rovněž Centrum genderových studií (koordinátorka doc. Libuše Heczková). Od roku 2003 je budován projekt Elektronické knihovny české literatury, který má za cíl nabídnout základní odborné a v konkrétních případech i beletristické texty pro studium české literatury a komparatistiky. Tým pracovníků ústavu se rovněž podílel na výzkumném záměru Dějiny novější literatury v nadnárodních kontextech, jehož výstupem se staly zejména publikace Dějiny nové moderny (Česká literatura v letech 1905–1923, Academia, Praha 2010) a Dějiny nové moderny – Lomy vertikál (Česká literatura v letech 1924–1934, Academia, Praha 2014). V současnosti ÚČLK kooperuje v rámci uskutečňování Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK), konkrétně na jeho devátém programu Literatura a umění v mezikulturních souvislostech, jehož fakultním koordinátorem je ředitel ÚČLK doc. Wiendl. V rámci ÚČLK jsou realizovány tři podprogramy Kultura a totalita (řešitel J. Wiendl), Literární brak: „triviální“ a „pokleslé“ žánry a podoby literatury (řešitel P. A. Bílek) a Metodologie ediční práce (řešitel V. Vaněk). Spolu s Institutem pro studium literatury ÚČLK inicioval a v letech 2013–2015 zajišťoval projekt Inovace bakalářského studia s důrazem na zavedení projektové výuky a zapojení digitálních technologií, schváleným k podpoře hlavním městem Prahou v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita a Evropského sociálního fondu.

Nejdůležitější publikační projekty

Ústav vydává recenzovaný časopis Slovo a smysl / Word and Sense (Časopis pro mezioborová bohemistická studia), který je evidován v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice (Rada pro výzkum, vývoj a inovace), dále figuruje v databázích European Reference Index for the Humanities (ERIH plus), The Central European Journal Of Social Sciences And Humanities (CEJSH) a ve výzkumné databázi EBSCO HOST. Ústav se prostřednictvím prof. Vladimíra Svatoně spolupodílí na realizaci recenzovaného časopisu Svět literatury (Časopis pro novodobé literatury). Několik let též zajišťoval realizaci časopisu Host do školy, zaměřeného na problematiku středoškolské výuky české literatury a literární teorie. Ústav odborně a organizačně zajišťuje rovněž několik knižních odborných řad – vědeckou řadu Opera litterarum bohemicarum studentium magistrorumque (řídí doc. J. Wiendl), původní a překladovou ediční řadu Cesta avantgardy, tematickou sborníkovou řadu Studie z komparatistiky a dokumentárně-popularizační řadu Scholares (řídí prof. P. A. Bílek a dr. V. Pistorius), vydávanou ve spolupráci nejprve s nakladatelstvím Paseka, posléze Pistorius & Olšanská.

Spolupracující domácí a zahraniční instituce

Ústav nabízí ročně zhruba 15 míst pro studentské pobyty na zahraničních univerzitách v rámci programů Erasmus/Socrates, CEEPUS či v rámci meziuniverzitních dohod. Studenti našich oborů jsou také úspěšní v konkurzech na studijní pobyty v USA. Z domácích akademických institucí ÚČLK pedagogicky i odborně spolupracuje v rámci univerzitních pracovišť především s Ústavem bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, s Ústavem české literatury a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně, z neuniverzitních pak s Ústavem pro českou literaturu AV ČR v Praze. Z domácích neakademických pracovišť úzce spolupracuje zvláště s Institutem pro studium literatury o.p.s.
Ústav dlouhodobě spolupracuje se zahraničními pracovišti: Uniwersytet Warszawski (prof. J. Goszczyńska), Università La Sapienza di Roma (prof. A. Cosentino), Università degli studi di Udine (dr. A. Perisutti), Université Paris-Sorbonne (prof. X. Galmiche), Eberhard Karls Universität Tübingen (prof. I. Wutsdorff), Univesität Wien (dr. G. Zand), Univesität Hamburg (prof. Anja Tippner, doc. Petr Málek), Univesität Erfurt (prof. Holt Meyer) a formou dohodnutých přednášek jednotlivých kolegů či členů pracovních týmů i s dalšími bohemistickými, slavistickými a komparatistickými pracovišti (Università degli studi di Padova, Ludwig-Maximilians-Universität München, Universität Basel, Universität Leipzig, Universität Konstanz, Uniwersytet Jagiellonski Krakow, University of Glasgow), ad. Odborná a pedagogická spolupráce probíhá také s University of Texas (Austin), Brown University (Providence) a University of Wisconsin-Madison v USA.

Významné konference či odborná setkání

V horizontu posledních deseti let ÚČLK inicioval či se významně spolupodílel na řadě domácích a zahraničních konferencí či kolokvií, z nichž bychom rádi poukázali zejména na mezinárodní konference „…bývalo u mě zotvíráno…“ Východiska a perspektivy české křesťanské poezie a prózy 20. století (duben 2005 v Moravské zemské knihovně v Brně, knižně viz Tomáš Kubíček a Jan Wiendl /eds./: Víra a výraz. Host, Brno 2005), ), F. X. Šalda. Tvorba v kontextech 1867-1937-2007 (červen 2007 v Moravské zemské knihovně v Brně, knižně viz Tomáš Kubíček, Luboš Merhaut, Jan Wiendl /eds./: „Na téma umění a život.“ F. X. Šalda 1867-1937-2007. Host, Brno 2007), Krajina bez vlastností: Literatura a Střední Evropa (říjen 2007 na půdě Rakouského kulturního fóra v Praze, knižně viz Petr A. Bílek et al. /eds./: Krajina bez vlastností: Literatura a Střední Evropa/ Landschaft ohne Eigenschaften: Literatur und Mitteleuropa. Gutenberg, Praha 2010), Umění a kultury střední Evropy (březen 2012 na půdě olomoucké Univerzity Palackého, knižně viz Tomáš Kubíček, Jan Wiendl /eds./: Moderna/moderny Univerzita Palackého, Olomouc 2013). V rámci PRVOUK 09 ÚČLK inicioval a realizoval mezinárodní konferenci Popular Literature in the Ancient and Medieval World, která se konala v Karolinu 13. – 14. 11. 2014 (hl. organizátor Petr A. Bílek). Spolu s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace a Ústavem jazyků a komunikace neslyšících FF UK se ÚČLK dlouhodobě podílí na organizaci mezinárodní česko-polské meziuniverzitní konference, na níž prezentují své výstupy pracovníci bohemistických a slavistických pracovišť FF UK a filozofické fakulty Varšavské univerzity. Dosud poslední setkání se uskutečnila v říjnu 2012 v Praze na půdě FF UK (viz kolektivní monografie Tělo, smysly, emoce v jazyce/literatuře; Irena Vaňková a Jan Wiendl /eds./, FF UK, Praha 2012) a v říjnu 2014 ve Varšavě (kolektivní monografie Wojna – rétorika walki, UW, Warszawa 2015, ed. J. Goszczyńska).

© 2016 Ústav české literatury a komparatistiky

Úvod > Ústav > O nás